Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

vladem: Foto - Karel Marx a já. Už začínám věřit konspiračním teoriím, které se následně ukáží jako konspirační praxe. V tomto případě...teorie o Reinkarnaci

ondrey: Prostředí a myslitel Karl Marx
Zdůraznění toho, co člověk ve svém okolí vytvořil je spjato s myslitelským dílem Karla Marxe. Ten se od dětství cítil jakýmsi vyvoleným tj. nejstarším synem židovské rodiny, jež má být určen k dějinnému poslání, což mu v podvědomí utkvělo navždy. Našel se v dialektických hříčkách Georga W. F. Hegela, který ho utvrdil ve sklonu (i vlastní originální kritice společnosti) považovat sebe samotného za nějaký absolutní převrat, za cosi mesiášského. Karl Marx tak žil i pracoval skoro do posledního ze svých dnů na přípravě a konceptů dalších dvou svazků, která měly završit konvolut Kapitálu. To, že přišel o dcery, syna i milovanou Jenny von Westphalen, často tvořil i v naprosté bídě… přesvědčení o jeho vyvolení potvrzuje. Marx říká, že chybou je přijetí lidmi vytvořeného prostředí a je nutného ho opravit a to zase jenom lidskou tvořivostí. Jsme často „zlí“ jelikož na nás působí zfušované, lidmi vytvořené „prostředí“. Nuže – opravme je. Sám Karl Marx však upozorňoval, aby to nebylo opravování redukováno pouze na klíčový sociální problém.
Co se týče srovnávání Mikuláše Koperníka tak soudruh Skála cituje po vzoru českého prezidenta nepodloženě… po stranicku …i.e. pro prosťáčky bez klasického vzdělání. „Čas, kdy vzpomínáme velkého vědeckého génia,“ říká Edmund Husserl „je pro žijící generaci vědců, kteří jsou s ním spojeni jednotou historické tradice, výzvou k zodpovědného chápání sebe sama. Německý filosof a prostějovský rodák E.Husserl nemínil Karla Marxe, ale tvůrce transcendentální filosofie samotného Immanuela Kanta u kterého spatřoval základní zásluhu v pokusech zavést a uzákonit „radikálně novou formu filozofování a přiměřeně nový typ teorií. Tento nový typ filozofování, jehož objev znamenal podle Husserlových slov tak mnoho diskutovaný a tak málo pochopený „kopernikánský obrat“ (1) v dějinách filozofického myšlení, nazývá zakladatel fenomenologie právě „transcendentální filozofií“ a využívá tak a po svém vykládá příslušný termín užitý kdysi Immanuelem Kantem.
Problém „transcendentální filozofie“ je skutečným východiskem fenomenologického kritického výkladu Kantovy filosofie.
Proto by si měli ti, co se ideově vypraznili doplnit zdroje a doplnit své myšlenky o verifikace Rakušana Karl Raimunda Poppera.
E.Husserl, Kant und die Idee der Transzendentalphilosophie (Husserliana, sv. 7, Haag 1956, str. 240)