TIP NA TENTO VÍKEND: Za česnekem viničným/2

Vydal jsem se za česnekem viničným, který právě nyní začíná vyrůstat na některých lokalitách v Praze. A to v míře, která umožňuje jej sbírat k mnohostrannému použití v kuchyni i jako domácího lékaře. Nyní, s blížícím se jarem, připomíná pažitku, chutná jako pažitka, lze jej použít jako pažitku, ale obsahuje ještě některé další látky působící proti virové a bakteriální nákaze. Za druhé světové války se mu prý říkalo "ruský penicilin" (nejsem si jist, penicilin tehdy byl málo rozšířen).

V první části jsem ukázal též jedno z velkých překvapení - ŠARLATOVCE OHNIVÉHO, kterého jsem našel u cesty.

Hojně se vyskytuje v akátovém porostu na výjezdu z Radotína k cementárně, ještě před odbočkou k Černé rokli. Hned na kraji je v nejpokročilejším stádiu. Vydrží nyní i případné velké mrazy až do jara.

Ve Wikipedii jsou dobrá foto, ale píše se o něm málo:

https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cesnek_vini%C4%8Dn%C3%BD

Zde se dozvíte podstatně víc:

https://fresh.iprima.cz/ingredience/prineste-si-z-prochazky-divoky-snytlik

Výpravu s kořistnickým cílem jsem spojil s procházku Černou roklí, která je v tuto dobu příjemným osvěžením.

Foto 1: Místy zde česnek viničný vyničný tvoří husté trsy. Rychlým škubnutím se zelená část snadno oddělí od cibulky.

Foto 2: Důležité místo. Napravo od cesty, jen několik málo set metrů od vstupu do Černé rokle. Touto stezkou vyjdete až nahoru do Kosoře podél krásných skal. Najdete zde i pomníček sovětského vojáka z konce Druhé světové války. Pak se můžete pohodlně vrátit po poměrně široké cestě zpět do údolí.

Foto 3:  U tohoto domu hrůzy končí návratová cesta a pokračuje Černá rokle. Kdybych uměl psát detektivky, umístil bych do tohoto domu děj některé z nich.                    

Foto 4: Kromě běžné konzumace (i s cílem potlačit infekci v krku), což skutečně působí, jsem zkusil experiment. Dát trs i s cibulkami do nádoby tak, abych umožnil jejich růst. Uvidím, jak to dopadne. Česnek viničný se zatím bez problémů vzpamatoval a dží se.