I v nejméně příjemnou část roku, když už opadne krása zbarveného listí a zima se opozdí, lze najít místa, která člověka okouzlí. Toto je jedno z nich. Malá relaxační procházka na necelé dvě hodinky s neuvěřitelně krásnými výhledy.
Poznáte, v bezprostředním okolí kterého slavného města to je?
Odpověď už pozítří.
Foto 1: Z tohoto pohledu to možná ještě ne každý pozná.
Foto 2: Z tohoto pohledu by už město mohl poznat každý. Potkal jsem zde pětasedmdesátiletou babvičku. Podle pozdravu Němku. Ze Stuttgartu, jak jsem se dozvěděl, když jsem se s ní dal do řeči. Pochlubil jsem se jí amestystkou, malou, jedlou houbičkou amestystové barvy, kterou jsem ještě našel. Znala ji. Také sbírá houby. Dost odvážně si troufla na docela náročný výstup.
Foto 3: Krásná rozhledna. Otevřená, volně přístupná a lze vylézt až nahoru.
Foto 4: Pohled údolím proti proudu říčky, která městem protéká. V dálce je vidět náznak přehrady.
(Pokračování zítra dalšími foto)