Volby 2017/242: O toto jde především: VIZE

ANALÝZY A KOMENTÁŘE AKTUÁLNĺHO DĚNĺ PŘED ŘĺJNOVÝMI VOLBAMI DO PS Z HLEDISKA VYTVOŘENĺ PŘEDPOKLADŮ PRO SKUTEČNÉ REFORMY
Vybočím ze současného dramatického dění (Katalánsko, lithium a kdoví, co se ještě během těch pár dnů do voleb stane) a uveřejňuji pracovní verzi abstraktu připravovaného vystoupení a článku na prestižní fórum, které se bude konat v lednu na brněnské univerzitě. Jde totiž především o pochopení toho, co nás čeká a co nás nemine. Snad v příštím dramatickém povolebním období dojde teorie většího uznání. Mimo jiné, význam pozitivní vize zmínil prezident Zeman i v pravidelném rozhovoru pro televizi Barrandov: "naší politice chybí dlouhodobá vize, nějaký nový sen, tak lidé jsou znechuceni právě tou všedností, každodenností, korupčními skandály, kterých je samozřejmě hodně, a to je, myslím, ten hlavní důvod znechucenosti politikou".

Takže tady je něco, z čeho by potřebná vize mohla vzejít:

Průmysl 4.0 a odvětví produktivních služeb

(Pracovní verze abstraktu na vědeckou konferenci ESF MU v lednu 2018)

Technologické změny související s Průmyslem 4.0 mají výraznou sociální a ekonomickou dimenzi, která je v některých přístupech chápána zjednodušeně, redukovaně, poplatně setrvačnému vidění reality. V příspěvku vycházíme z porovnání pohledu prezentovaného v díle Masona "Postkapitalismus" s Marxovým pohledem.

Jedná se o pasáže Marxových rukopisů "Grundrisse", které se Mason pokouší interpretovat. Podrobněji si přitom všímá jen rostoucí role znalostí a informací.  Podrobný rozbor ukazuje, že Mason si dostatečně neuvědomuje složitost přeměny volného času v rozvoj individuálních vloh člověka a přeměnu rozvoje schopností člověka v produktivní sílu, resp. v největší produktivní sílu. Nedostatečně pochopení ekonomické a sociální podmíněnosti technologických změn souvisejících s nástupem Průmyslu 4.0 pak vede k určitému paradoxu, kdy je některými odborníky zabývajícími se touto problematikou za problém považován jak přebytek lidí na trhu práce, kteří budou nahrazováni moderními technologiemi, tak současně i nedostatek lidí, kteří budou schopni nástup Průmyslu 4.0 a využití jeho možností realizovat. Ve skutečnosti žádný paradox tohoto typu neexistuje, existuje jen setrvačné vidění reality, které přehlíží mnohem výraznější a významnější zlom ve vývoji společnosti – konstituování a expanzi nového odvětví, jehož ekonomická váha či role ve společnosti (měřena intenzitou inovací, podílem na HDP, podílem zaměstnaných osob) prudce poroste a v dlouhodobější perspektivně mnohonásobně překoná roli či váhu průmyslu, podobně jako ve své době takto překonalo odvětví průmyslu roli a váhu zemědělství. Jedná se o odvětví produktivních služeb, resp. služeb produktivních v oblasti nabývání, uchování a uplatnění lidského kapitálu (fixního kapitálu, přičemž "tento fixní kapitál je sám člověk"). Příkladem těchto odvětví je vzdělání, péče o zdraví, ale i výchova v rodině apod. Předpokladem konstituování a expanze odvětví produktivních služeb je komplex vzájemně provázaných reforem v oblasti financování systémů sociálního investování a sociálního pojištění (vzdělání, péče o zdraví, penzijního pojištění). V příspěvku jsou identifikovány možnosti těch reforem, pro které v současné době nazrály podmínky: Reforma penzijního systému motivující k racionální volbě celoživotní strategie produktivního uplatnění člověka a k prodloužení období dobrovolného produktivního uplatnění (na bázi modelu navrhovaného Vostatkem), reforma financování určitého výseku nadstandardní zdravotní péče vytvářející podmínky pro prodloužení horizontu prodloužení období produktivního uplatnění člověka, reforma financování celoživotního vzdělání, která zvyšuje zainteresovanost poskytovatelů vzdělání na dlouhodobém uplatnění i dalším vzdělávání absolventů. Společným jmenovatelem těchto reforem je vytvoření podmínek pro to, aby se ekonomické efekty vznikající působením produktivních služeb poskytovaných konkrétními poskytovateli staly zdrojem jejich financování, na základě toho byla umožněna konkurence mezi poskytovateli těchto služeb a vyvolán tlak na podstatné zvýšení intenzity i míry převratnosti inovací v této oblasti. Jednou z klíčových otázek, které je v této souvislosti nezbytné řešit, je konkrétní podoba vztahu mezi soukromým a veřejným sektorem v oblasti rodícího se a expandujícího odvětví produktivních služeb, která má – jak je v příspěvku prezentováno – více dimenzí. Cílem příspěvku je vytvořit konkrétnější představu o možnosti změn, které jsou nezbytné pro vyvedení společnosti ze slepé uličky setrvačného vývoje, a současně ukázat reálnost navrhovaných reforem v návaznosti na současný stav.

(Pokračování dalším tématem)