Překvapení před Karlovými Vary (i v nich)/2

Ve čtvrtek jsem jel učit do střediska naší univerzity v Karlových Varech a za křižovatkou v Bochově jsem zastavil na parkovišti (před Stružnou, je to ta paralelní silnice). Až téměř na konci. Vstoupil (z pochopitelných důvodů, které mě vedly k zastavení) do lesa. A hned našel asi deset suchohřibů a nepočítaně ryzců smrkových. Nádherný mech. Měl jsem časovou rezervu a tak jsem pokračoval dál asi 200 metrů hustého lesa. Najednou se přede mnou objevil rybník a slatě. Krásné jak na Šumavě. I s nádhernými výhledy. A přímo na vyvýšeninách kolem rybníky kozáci, zazářilo šest červených hlav křemenáčů, do toho i pravé hřiby. Zemský ráj to napohled. Během 20 minut jsem měl tři kila. Vřele doporučuji. Ten, kdo letos ještě neměl příležitost, tady může vše dohonit.

Jinak – den se vydařil ještě i jinak. Na úvodní přednášce jsem vysvětloval rozdíl mezi "naučit se zopakovat" a "pochopit". Uvedl jsem to na příkladu výrazu "E=mc²", který dokáže každý (nebo alespoň téměř každý) přečíst ("é rovná se em cé na druhou"), zapamatovat si a zopakovat. Ale co tento výraz znamená, ví málokdo. Překvapil mě jeden student bakalářského studia, který sdělil, že výraz i chápe a perfektně (stručně a populárně) vysvětlil, v čem význam Einsteinova objevu spočívá. A i v dalším průběhu přednášky dokázal kvalifikovaně reagovat. Tak už se těším na další.

Foto 1: Ještě jeden pohled na Horní Bochovský rybník. Menších i větších rybníčků je zde velké množství.

Foto 2: Pohled směrem k Doupovským vrchům. V dáli doslova září kopec zalitý sluncem.

Foto 3: I při tomto nálezu srdce poskočí. Všimněte si i překrásného mechu kolem.

Foto 4: Další z kýčů. Tentokrát ještě obarvený podzimem.