Volby2017/208: O smyslu teorie/3

5. září 2017 | 07.00 |
blog › 
Volby2017/208: O smyslu teorie/3

Ve třetím pokračování se pokusím uvést, kde vidím problémy ve vztahu teorie a praxe na straně praxe. Vycházím přitom nejen z osobní zkušenosti, ale i z výsledků vědecké analýzy toho, jak funguje současná moc.

Jak vidím problémy na straně praxe (praxe současných institucí výkonné moci i praxe politického soupeření jednotlivých politických subjektů včetně opozičních):

Nejdříve uvedu příčinu všech ostatních příčin: Tou je skutečnost, že institucionální systém společnosti je výrazně kontaminován tím, co nazývám struktury založené na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad. Tedy tím, že prakticky všude, kde se rozhoduje o moci a uchování moci, ale i potrestání porušování toho, co poškozuje společnost a její členy, se prosadili ti, co na sebe vědí něco difamujícího, něco, čím poškozují společnost či ostatní občany, a tato "rakovinotvorná" elita se vzájemně vydírá, kryje i protěžuje v institucionálním systému společnosti. Slouží jako reálný základ současné globální moci, která je udržována uplatňováním dvojího metru, prestižním prosazováním rozhodnutí založených na uplatňování dvojího metru; konkrétně pak těch rozhodnutí, která byla jako inside informace selektivně předem avizována slouhům globální moci působícím v jednotlivých kategoriích. To je doprovázeno vyvoláváním a hrocením konfliktů. Současná globální moc a její lokální průměty potřebují změnit vědu ve služku krytí lumpáren a v této logice musí potlačovat všechny pokusy o orientaci vědy na řešení skutečných příčin problémů, které nejen trápí společnost, ale které dnes již přerostly meze únosnosti a ohrožují přežití společnosti jako takové.

Nyní k dílčím problémům, které se od této podstaty fungování současné globální moci a jejích lokálních průmětů odvíjejí:

Problém autodiskreditace vědy: Začnu opět kritikou "do vlastních řad", tj. tím, za co si může věda sama. Praxe (institucí výkonné moci i politických subjektů) si vědy prostě neváží, pohrdá jí. Vidí její reprezentaci a považuje vědu (mám zde na mysli vědu zaměřenou na poznání společenského dění) za stádečko neškodných a sterilních poskoků, kteří neumějí nic jiného, než nárokovat peníze, drobty ze stolu mocných. Současní mocní si nedovedou představit, že by v rámci této sféry, tedy vědy, mohlo vzniknout něco užitečného, něco, co by měli brát vážně.

Problém zapouzdřenosti moci, resp. slouhů moci působících ve všech kategoriích: Způsob fungování současné globální moci a jejích lokálních průmětů vede k určitému typu zapouzdřenosti, tj. neschopnosti vymanit se ze stereotypů, přijmout nové. Projevuje se to mimo jiné i tím, že po určitém období, kdy člověk působí ve vyšších kategoriích slouhů slouhů globální moci, začíná ztrácet kontakt s realitou, začne se dopouštět chyb, které působí navenek komicky. Možná, že se k některým momentům ilustrace dostanu. Na tomto místě snad stačí jen to, co vyvedl nejvyšší představitel státní moci zodpovědný za vědu (v pozici místopředsedy vlády a předsedy koaliční strany) a čím se již delší dobu baví celý národ. Příklad nikoli ojedinělý, ale typický.

Problém podřízení prostředků na vědu "tunelování shora" za účelem "návratnosti" prostředků investovaných do politiky: Jedná se o poměrně nový fenomén. Autorita vědy již oslabila natolik, že i ty vyžebrané drobty ze stolu mocných začínají být tunelovány. Prostředků na vědu a zejména "prakticky zaměřenou" vědu přibývá značným tempem. Způsob jejich rozdělení je však stále více podřizován tomu, aby připadly nikoli tam, kde se dělá věda, či tam, kde může dojít k uplatnění vědy, ale aby zvýšily rentabilitu politického investování. Prakticky orientovaný výzkum je uznán teprve tehdy, když přes zapojení státních či soukromých institucí převádí většinu prostředků politickým investorům, kteří za příslušnými institucemi stojí. Dokonalosti v tomto směru dosáhl slovenský (dnes již odstoupivši) ministr školství, který se s tím nepáral a prostředky na vědu přehrál jako "malou domů" svým lidem v příslušných účelově založených firmách. Příklad hodný následování, ovšem v ne tak bačovsky zjevné podobě, která oprávněně vyvolala pozdvižení. Každopádně však i u nás platí, že o rozdělení prostředků na vědu se nerozhoduje podle skutečného přínosu, ale předem, podle klíče "politické rentability". V některém příštím pokračování uvedu konkrétní příklad. Nejde o to, že prostředky na vědu a její spojení s praxí jsou rozkradeny. To je ta nejmenší škoda. Mnohem horší je, že jsou tím blokovány potřebné výzkumy a že ukradené prostředky slouží k posílení pozic těch, kteří rozvoj skutečné vědy úspěšně blokují.

Problém setrvačného vidění reality: Souhrnným důsledkem výše uvedeného je setrvačné vidění reality současnými mocnými. Vše je předem rozhodnuto, přijít s něčím novým není možné, normální je to, co normální není, současná globální moc je dostatečně mocná, aby stálo za to snažit se jen o to dostat se z nižší kategorie slouhovství do vyšší. Past setrvačného vidění reality. Ti, co do této pasti spadli, ti, co jsou v tenatech setrvačného vidění reality, si neuvědomují přechodnost a neudržitelnost toho typu moci, kterému slouží. A už vůbec nejsou schopni překročit práh setrvačného vidění vývoje společnosti. I pokud se někdo z nich nadchne pro něco "nového" (jako v případě humbuku kolem tzv. Průmyslu 4.0), podřídí to svému setrvačnému vidění reality, aniž by pochopil, s jakými komplexními problémy reality jeden z dílčích aspektů současných technologických změn souvisí. Přitom klíčem k pochopení současné reality je právě schopnost vidět přelomový charakter současné doby, která je svým obsahem srovnatelná se změnami, které přinesla průmyslová revoluce nejen v ekonomické, ale i politické, sociální a samozřejmě i vědecké oblasti.

Připomínám, že tématu vztahu teorie a praxe v současné době bude věnován letošní (kulatý) 20. ročník vědecké konference Lidský kapitál a investice do vzdělání se zaměřením na vztah mezi teorií a praxí v dané oblasti. Předpokládaný termín konání je 23. a 24. listopad.

Ještě před tím se bude konat ve čtvrtek 21. září od 16.00 do 19.00 na VŠFS pracovní seminář k obsahové přípravě dané konference, který je volně přístupný zájemcům z řad odborné veřejnosti, viz:

https://radimvalencik.pise.cz/4916-k-priprave-20-rocniku-konference-lk.html

(Pokračování zítra)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (1x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář