Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

ondrey: Valenčíkova Einbildungskraft -čili obrazotvornost:
OBECNĚ bez konkrétní reakce na obsahy článků v sekci Globální prediktor, nebo jádro globální moci? se zde snažím nastínit tok autorova myšlení časově a kontextuálně odlišného, ale odkazujícího k jednotnému významovému základu. Autor stránek se snaží nazvat tento základ "předmětem". Naopak jej problematizuji jako zvláštní a neustále se vracející rozpor, jako ambivalentní a těkavé určení. A navzdory tomuto rozporu myslím obrazotvornost jako jednotu, jako nexus, jako substrát základní lidské zkušenosti s představováním si, s fantazií a obrazivostí. Zkusme se někoho zeptat, co je Valenčikova fantazie (či imaginace,obrazotvornost) a jeho prisma se kterým se pokouší predikovat budoucí společenskou realitu. Jistě s ní bude spojovat význam překročení úzkého horizontu daného, ba dokonce vstup na pole originality a živého tvůrčího hájemství obrazů, výjevů, nečekaných souvislostí. Ale tentýž dotázaný se zřejmě pozastaví i u druhého významu obrazotvornosti, daně, již obrazotvornost platí za svou moc a sílu. Vždyť jako by toto království obrazů nebylo z našeho světa, jako by nebylo skutečné a bylo jen Valenčíkovou šalbou a svodem, jenž ho přivádí jako marxistu na scestí fantaskna.
Obrazotvornost je tradičně dvojznačným určením: je lidskou kompetencí, jež nachází své sídlo kdesi mezi myslí a tělem, vázaná na obojí, suspendovaná mezi nimi v jakémsi "nemístě" či na pomezí těla a myslí. Je kdesi mezi smyslovým vnímáním a rozumem, je v napětí mezi aktivitou a pasivitou, tu aktivní, tu pasivní, bezděčná i záměrná. Ovšem se stává autorovi těchto stránek "oporou i překážkou k myšlení". Jde zde o opakované upozorňování autora stránek na počet návštěv na jeho blozích, které má verifikovat aktuálnost jeho úvah atd. Valenčíkova Einbildungskraft je situována mezi vnitřní a vnější, mezi objekt a subjekt, mezi nás a naše představy. Mezní či po-mezní určení obrazotvornosti má za následek, že bývá uchopována nejen jako samostatná mohutnost mezi jinými lidskými "kapacitami", nýbrž může také být jen jakýmsi "médiem", samým napětím rozporných ohledů základních konstitučních určení Valenčíkova conditio humana.(tedy Valenčíkův pohled na místo (úděl) člověka ve světě, společnosti a hlavně myšlenkovém univerzu). O obrazotvornosti se nejčastěji uvažuje na poli estetiky, a sice estetiky, jak jí v našem kulturním prostředí rozumíme, tedy jako nauce o vnímání, resp. tvorbě krásných či vznešených věcí (tedy ve Valenčíkově výkladu nevstupovat s lístkem do levné třídy na pomyslný Titanic). Toto se zjevuje na těchto webových stránkách jako hledání tzv.zla,nyní nově globálního prediktora,nepřítele atd. Einbildungskraft-obrazotvornost klademe do vztahu k aisthésis, smyslovému vnímání vůbec, a současně do vztahu k intelektu, rozumu, myšlení coby ideálu zření pravdy. Obrazotvornosti se v tomto základním rozvrhu lidských poznávacích kompetencí dostává zvláštní pozornosti. Valenčíkova fantasmata tak mohou stát (a často i STOJÍ) v přímém protikladu k realitě jako takové, či je naopak imaginace coby analyticko-syntetická mohutnost předpokladem možnosti pravdivého popisu vůbec. Obrazotvornost nemusí být chápána jen jako ta, jež pasivně, jako vosková tabulka, přijímá a podržuje otisky smyslových věcí a hegelovských DĚJINÝCH UDÁLOSTÍ i bez jejich faktické přítomnosti, ale může nabýt té mimořádné důležitosti, kdy se Valenčíkovská Einbildungskraft stává "schopností mysli zpřítomnit si předmět zkušenosti bez jeho aktuální vjemové přítomnosti, a to nikoli v psychologickém smyslu znovuzpřítomňování si předmětů, které už jednou vnímal (tak často citovaný Karl Marx), nýbrž v transcendentálním smyslu představy apriorní struktury předmětnosti jako takové. Pak je to právě Valenčíkova Einbildungskraft, jež nám na těchto stránkách zprostředkovává svět jako svět, svět jako svět zkušenosti, jako jediný svět, jenž je nám, pozorovatelům, tedy čtenářů Valenčíkova blogu přístupný. Na jedné straně tedy může být pouhou schopností "nahlížení, kombinování a rozkládání obrazů smyslového vnímání", aby na straně druhé byla vyzdvihována a interpretována jako produktivní síla vedoucí k Valenčíkem zmiňovaným reformám, jež teprve zakládá kontinuitu naší zkušenosti.
Základní napětí mezi rozličnými filosofickými koncepcemi obrazotvornosti OBECNĚ můžeme tak spatřovat v tom, že v některých z nich je obrazotvornost chápána jen jako hrubá a nepatřičná složka celkové skladby lidských poznávacích schopností, v genetickém výkladu lidského ducha je jí přisouzeno nízké a podřízené postavení. Ve Valenčíkových koncepcích se jí dostává daleko významnější role, je vnímána jako samotný hybný princip lidské mysli, jako bytostně lidská vlastnost, jako ta vlastnost, jež nás teprve činí HRÁČI, aktéry v hrách, které se okolo nás hrají.
Einbildungskraft se objevuje v Husserlově, Merleau-Pontyho, dále v současné anglo-americké filosofii mysli a představujeme konečně i zásadní reformulaci otázky po obrazotvornosti v díle Martina Heideggera.