Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

karel Žižkovský: Trochu mi to vysvětlení připomíná logiku Kahudy s mentiony. Jako by hloupost bylo něco podobného s elektronem a mělo záporný náboj a rozumnost byl pozitron s kladným nábojem. Myšlením v tom procesu žádná nová hmota neroste (rozumnost) ani neubývá (hloupost). Myšlenkové konstrukty (hodnoty) jsou jen složtým, několika násobně vrstevnatým odrazem objektivních podmínek, ve kterých se rozhodujeme. Pokud ztrácejí svou pozici parazitní křiklouni, pro by to nebylo možné? Pokud se probouzejí lidé s vědomím, že za ně nikdo problémy nebude řešit a sami musí převzít zizika rozhodování. Proč by to nebylo možné. Vzhledem k tomu, že myšlení není mention (nositel myšlení) ale složitě strukturovaný a vrstevnatý proces. mohou být hodnoty na určité vrstvě myšlení jen odrazem přijatého optimismu hodnotitele. S vrstvou myšlení voličův době vhazování volebního lístku to může být úplně jiný odraz. Například v roce 1988 sociologický ústav provedl šetření ve které kostatoval, že lidé převážně (80%) chtějí socialismus, lepčí než ten přítpomný. Za necelé 2 roky si titíž voliči z 85 % vybrali ve volbách antisocialismus různého zaměření. Prostě ani myšlenka na socialismus a jeho hodnoty nejsou mentiony, jakoliv je pojem komplexní. Klidně může přijít myšlenka socialismu s jiným názvem s jinými lidmi a již jen čeká v mysli voličů na naplnění ve volebních preferencích.