Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

ondrey: Ano po převratu ČR neměla ekonomy a dodnes nemá ani schopné managery a hlavně zákonodarce, kteří by nepříznivý trend zvrátili. V tržní ekonomice jsou vítězové a poražení,takže momentalně zaměstnanci a OSVČ, kterých je v ČR většina nevítězí. Makroekonomům nemusím připomínat Washingtonský konsenzus, který označuje původní desatero hospodářských pravidel, sepsaných roku 1989 ekonomem Johnem Williamsonem následkem toho bylo v ČR implementováno:
-slabý měnový kurz (nominální kotva), trojnásobná devalvace koruny za posledních 28 let
-kupónová privatizace – výprodej státního vlastnictví a strategických zdrojů
- restrikce zabraňující modernizaci ekonomiky a (možným i zahraničním joint venture) investicím
- ignorování institucionálního rámce
- záchrana firem a bankovního sektoru vstupem zahraničního kapitálu
Výsledkem je :
Vliv zahraničních firem v podobě:
- odlivu zisků se stále narůstající tendencí. Česká ekonomika tedy není suverénní ve svém rozhodování, proto ji nazývám protektorátem. Nízká a střední přidaná hodnota, české firmy jako price taker (příjemce ceny od mateřské firmy).
- častá nedominantní či snadno substitovatelná pozice v supply chain
- nízké mzdy v rozporu s uváděným hospodářským výkonem (již je velmi dobře spočítáno), velké zdanění zaměstnanců a vysoké odvody firem za zaměstnance.
- enormní rozdíl mezi HDP a hrubým národním důchodem
Voliči a občané, daňoví poplatníci NEJSOU aktéři v ekonomice (např.změna firmy přinese zaměstnanci pouze malý rozdíl v příjmech). Mladý člověk ,než aby otevřel start-up s novou myšlenkou, nemá chuť poslouchat exsoudruha Štěcha, který ho raději v budoucnosti nažene k pásu do montovny, než aby ho nějak v jeho úsilí podpořil. Čeští občané mají pocit pouze sledujících diváků např. v cinklých Událostech a komentářích.
PS: Notorické uvádění nanovláken, tedy přesněji technologie Nanospider z TU Liberec a turbín mě už přijde jako alibismus, pokud mluvíme o projektch s vyšší přidanou hodnotou made in Czech. Oba příklady jsou spíše velkým úspěchem zapálených jednotlivců (prof. O. Jirsák atd.) a ne vědeckých teamů či institutů, které ve srovnaní e.g. Fraunhofer Institute, EARTO atd. rozhodně neobstojí. Pokud se týče Číny, tak zatím továrna světa neumí vyvinout a vyrobit hodně věcí, proto tradičně nejužší vztahy má Čína s Německem, které tvoří 45% vývozů z EU do ČLR a 28% dovozů, dále s Nizozemskem a Velkou Británií.
Pozn.: Statistiky Číny a obchodních partnerů se velmi liší, zejména vzhledem k započítávání či nezapočítávání vývozů přes Hongkong, který je podle čínských celních statistik druhým největším vývozním trhem pro US. Dalším důležitým momentem je fakt, že podle OECD pouze 67% hrubých vývozů má přidanou hodnotu v Číně. U ostatních případů je v Číně prováděna jen finalizace produktů. Přidaná hodnota, převážně v podobě pracovních nákladů, činí méně než ¼ či dokonce 10% vývozní hodnoty finálních výrobků.