ondrey: Jako ekonom a projektový manažer hlavně vidím chyby autorů v tezi : tzv. exporty do Německa jsou jen reexporty do dalších zemí, ale zisková marže jde "zprostředkovateli". V SRN na rozdíl od Klausova protektorátu vzniká mnoho špičkových technologií s vyšší přidanou hodnotou a posledním stavem aplikovaného výzkumu. Po té co se nový Transrapid rychlovlak shanghajský TR-07 s rekordem 501km/h v SRN vyvinul, byl pro Mnichov zamítnut tak byl nabídnut a vyvezen do Číny. Technologie vznášení vlaku nad kolejemi pochází z Německa je zajištěno odpudivou nebo přitažlivou silou elektromagnetů (magnetická levitace). Někteří výrobci užívají klasické elektromagnety, jiní zvolili elektromagnety se supravodivými cívkami. Výroba dostatečně výkonných elektromagnetů s nepatrnou energetickou spotřebou je umožněna supravodivostí některých materiálů po ochlazení kapalným dusíkem. Zajímavé je, že dodnes NEEXISTJE spolehlivá vědecká teorie vysvětlující tento jev. Dosud známá teorie supravodivosti hovoří o tom, že vibrace krystalové mřížky způsobí vznik Cooperových párů elektronů. Teorie funguje na kapalném heliu a dalších látkách tak spolehlivě, že za ni byla udělena Nobelova cena. Zároveň však předpovídá, že k těmto jevům nemůže docházet při teplotách větších než 23 kelvinů, na což by kapalný dusík nestačil. Za vyšších teplot musí Cooperovy páry vznikat jiným způsobem, dosud přesně neobjasněným. Takže z tohoto krátkého technického popisu e.g. Transrapidu je ZCELA zjevné, že jde o hi-tech technologie pod rozlišovací schopnost, jakýchkoliv českých firem, či vědeckých institucí. Nemluvím dále vůbec o Industrie IV, která se stává slovníkem Milana Machovce pouze žvanírnou intelektuálů.
Dále zmíním fakt, kdy české školství a prostředí krom vývojářů není schopno vychovat konkurenceschopné manažery, kteří jsou schopni vyvinout, obhájit a např. zmiňovanému čínskému zákazníku nabídnout realizaci s konečnou cenou celého projektu nebo produktu. Tato česká neschopnost nemá vůbec co dělat s tibetskými prapory, ale zcela dobře rezonuje v opilecké postavě právě jejího prezidenta. Proto zůstávají české firmy (často již už z neschopnosti investovat z části vlastněné zahraničním kapitálem) pouze v pozici supply chain, jelikož české produkty nejsou pro tak dobré, jak si v ČR myslí.Letí s opilcem domlouvat jaké si kšefty, aby bylo na jeho další volební kampaň. Ono není vše o tom se rekordně na světě vylívat pivem a válet se u TV či jiné laciné zábavy. Být managerem tzv. tvůrcem vaty na zakázkách pro český stát. A příkladů manažerských selhání a rekordních mínusů je dost daleko více než jen miliardové veřejné prostředky utopené v železniční, dálniční síti či uhelných dolech.