ANALÝZY A KOMENTÁŘE AKTUÁLNĺHO DĚNĺ PŘED ŘĺJNOVÝMI VOLBAMI DO PS Z HLEDISKA VYTVOŘENĺ PŘEDPOKLADŮ PRO SKUTEČNÉ REFORMY
V rámci seriálu o volbách uveřejním postupně na pokračování sérii o tom, jak číst současnou realitu (u nás i ve světě) prostřednictvím zdokonaleného modelu hry typu Titanic.
Model hry Titanic, efektivní nástroj analýzy současné reality – 13. část
Shrnutí dosavadního
Při analýze společenské reality hraje mimořádnou roli naše představivost a konkrétně pak představa, kterou si o předmětu našeho poznání (té oblasti společenské reality, kterou se zabýváme) vytváříme. Tuto představu pak následně pro potřeby sdělení druhým přetváříme do pojmů, konceptů, modelů apod. Vytvoření adekvátní představy má mimořádně významnou roli.
Základ představy o předmětu poznání může být různý. Může to být analogie s tím, co již známe (analogie založená na pozorování, vyprávění příběhu apod.). Jednou z velmi efektivních cest poznání je vytvoření abstraktního modelu, který kromě jiného musí splňovat následující dvě podmínky:
- Postihovat to nejjednodušší, elementární či základní v dané oblasti, to, co je specifikující, vyčleňující danou oblast jako samostatné téma bádání (či obecněji chápání, o co jde), a co je nejjednodušším.
- Umožnit formou rozšiřování základního modelu konkretizovat vyjádření reality tak, aby bylo uspokojivě vyjádřit, o co jde v nejrůznějších situacích, které do dané oblasti patří.
Připomeňme si z tohoto hlediska následující dvojici obrázků, které (včetně jejichž dalších modifikací, resp. rozšíření) považujeme za velmi vhodný nástroj dešifrování reality, resp. "čtecí prizma" společenské reality:
Co všechno koncept, ze kterého vycházíme, umožňuje? Pokusím se to zformulovat v bodech:
1. Pochopení nejvýznamnějších parametrů, které ovlivňují hru:
- Na jedné straně zvyšování míry pravděpodobnosti, se kterou se prosadí kooperativní či nekooperativní strategie v závislosti na počtu hráčů, kteří tu či onu strategii podporují.
- Na straně druhé snížení pravděpodobnosti záchrany při zvyšování počtu těch, co určitu strategii podporují (což lze chápat jako "náklady", které nese hráč podporující určitou strategii na zvýšení pravděpodobnosti prosazení této strategie).
2. Rozlišení "asymetrické" hry, kterou je hra typu Titanic (prosazení kooperativní či nekooperativní strategie), od "symetrické" hry typu Souboj klanů (kdy se ztrácí rozlišení mezi kooperativní a nekooperativní strategií, které je nahrazeno strategií podpory jednoho ze dvou klanů), což odhaluje řadu velmi významných momentů, které bez našeho konceptu nejsou vidět, zejména:
- Jak přechází jeden typ her v druhý (role míry trestání a vznik "nákladů" i na straně kooperujících hráčů).
- Jak identifikovat parametry "metahry", ve které se rozhoduje o tom, zda převládne hra typu Titanic či hra typu Souboj klanů.
- Jaké jsou markery toho, zda určitá osoba jedná podle očekávání, zda se prosadí hra typu Titanic či hra typu Souboj klanů.
- Pokud ve společnosti existuje viditelný konflikt mezi skupinami obyvatelstva, tak pomoc při hledání odpovědi na to, která může být (v jaké míře či spíše může) být nositelem kooperativní strategie.
3 Identifikování specifické role dominantních vyvolených hráčů (pokud tam tito jsou) a s tím související rozpory mezi zájmy dominantních a nedominantních hráčů patřících do určité skupiny.
(Pokračování ukázkou uplatnění k dnešní realitě u nás)