Model hry TITANIC a jeho využití/11

Model hry Titanic, efektivní nástroj analýzy současné reality – 11. část

Metahra - Titanic versus Souboj klanů  

Koncept, který nám umožnil rozlišit různé varianty her typu Titanic, ukázat přechody mezi těmito hrami, ale také ukázal logiku dosazení hodnot do příslušných výplatních matic v modelu těchto her, lze použít i k určitým úvahám reagujícím na reálný společenský vývoj. Ukážeme si to na následujícím příkladu, kdy máme původní hru typu Titanic a vpravo vedle ní hru typu Souboj klanů:

O tom, zda se realita vyvine do podoby té či oné hry, se rovněž hraje určitá hra, a to uvnitř jednotlivých skupin. Hraje se určité "metahra", která rozhodne o tom, zda se alespoň v jedné skupině prosadí tendence podpořit kooperativní strategii (a návazně se pak bude hrát hra typu Titanic), nebo se v žádné ze skupin neprosadí tendence k podpoře kooperativní strategie a hra sklouzne do podoby hry typu Souboj klanů. (Připomínám, že v případě her typu Titanic se setkáváme s určitým komplexem vzájemně provázaných her.)

Jak vyplývá z porovnání a interpretace grafického zobrazení (modré body výplat), mají hráči, kteří "neudrželi" kooperativní strategii nižší výplaty.

Vůči současné realitě si pak můžeme položit následující otázky (ponechám je v této části bez odpovědi, ale rád uvítám reakci v podobě pokusu odpovědi dát):

1. Lze chápat vývoj naší společnosti v současné době jako střet dvou znepřátelených skupin?

2. Je některá z těchto skupin blízko pozice nositele kooperativní strategie ve hře typu Titanic?

3. Vede se uvnitř těchto skupin boj o to, zda bude nositelem kooperativní strategie?

4. Jak tyto skupiny pojmenovat a která má blíže k tomu, aby se stala nositelem kooperativní strategie.

5. Prostřednictvím jakých "markerů" (indikátorů či znaků) lze rozpoznat, zda v té či oné skupině se prosazuje či neprosazuje tendence k tomu, aby byla nositelem kooperativní strategie?

6. Lze rozpoznat, zda konkrétní osoba, která se identifikuje s jednou či druhou skupinou, je nositelem snahy o prosazení kooperativní či nekooperativní strategie? Podle čeho?

7. Liší se lidé v tom, jak z hlediska tematizace prezentované výše uvedeným grafickým zobrazením vidí společenskou realitu? Tj. zda vidí reálné společenské dění jako hru typu Titanic, nebo jako hru typu Souboj klanů?

Poznámka na závěr:

Všimněme si, že otázky, které jsou v návaznosti na grafické zobrazení formulovány, jsou tak trochu "adrenalinové". Vyvolávají určité emoce. To znamená, že vypovídají o něčem podstatném. Pokud bychom však neměli k dispozici příslušný "čtecí model" (přesněji čtecí koncept a od něj odvozené některé modely her), nemohli bychom výše uvedené otázky klást. To znamená, že se nám daří určitým způsobem rozklíčovat společenskou realitu. Jsou to malé krůčky, ale významné.

(Pokračování)