ondrey: Vyrovnat alternativy soupeře
Racionální hráči si vybírají ze dvou strategií pouze v případě, že jsou pro ně obě stejně výhodné. Kdyby byla jedna ze strategií lepší, neměli by důvod hrát tu druhou. V knize Kena Binmora Teorie her se používá sousloví making the other guy indiferent. Což doufám lze česky volně přeložit, jako učiňte jiné hochy indiferentními, lhostejnými, tedy vyrovnejme alternativy soupeře. Podle mě o to se strana KDU-ČSL vyjednáváním se STAN pokouší. Na rozdíl od socanů, kterým zbude jen hra Na samaritána (The Good Samaritan Game). Typ této hru hraje několik hráčů v našem případě politických strany v ČR, kteří chtějí, aby někdo z nich pomohl zadlužené straně do koalice, jenž potřebuje pro další přežití uspět, jinak po volbách zbankrotuje. Pokud ji někdo pomůže, všichni, co pomohou získají nějaký užitek, v opačném případě nedostane nikdo nic. Háček je v tom, že pomáhat něco stojí, takže každý hráč, který nabídne pomoc ČSSD, získá o nějaký ten užitek méně v případě, že ČSSD ve volbách neobstojí. Pokud se nikdo jiný ČSSD nechystá koalicí pomoct, je pro ni nejlepší volbou nabídnout si pomoc sama a to v případném volebním neúspěchu ČSSD a neschopnosti financovat své pohledávky je autorem stránek avizovaný vabank. Teorie her se snaží popsat, jakým způsobem tyto vztahy založené na dohodě fungují, jak se dokáží dlouhodobě udržet a k jaké míře spolupráce vedou. Podle mě v rámci záchrany se chtějí KDU-ČSL a STAN dohodnout na strategii příměří, aby lépe uspěli.
Očekávání, že hnutí ANO bude volební hlasy získávat, je dost pravděpodobné. Tito hlasy budou ztrácet tradiční strany, tedy hlavně bezadresní socani nejspíše, než je ještě možné u ODS (i když asi mnoho živnostníků, co jim politika ANO nevoní a nechtějí být plátci DPH se asi k ODS navrátí). Komunisté díky exkomunistům na Hradě a v čele hnutí ANO zvyšují tak možný koaliční potenciál.
Mnoho lidí vidí u ČSSD, že se její sobotkovská strategie ofenzivně-defenzivních spojenectví, která mezi sebou uzavírají v přírodě e.g. šimpanzi silně nevyplácí. Když je nyní ČSSD díky ANO oslabená a řekněme ve srovnání s ANO finančně nemocná, tedy potřebuje pomoc možnou povolební koalicí, její spojenci na krajích shánějící prostředky nemají důvod jí v rámci možné ztráty reputace pomáhat (tedy i KDÚ-ČSL), protože mohou předpokládat, že nebude mít příležitost to ČSSD oplatit. ČSSD proto nemůže při vyjednávání vyhrožovat, že s nimi přestane spolupracovat, tak jak to činí premiér Sobotka, když se vymezuje tím, že si s Andrejem Babišem, jako předsedou vlády ve Strakovce nesedne. Řešení je odstranění zubatého šimpanze - člověka, na něhož se nemůžete spolehnout, s tím málokdo jako leadrem chce mít něco společného.
Zdroj: Ken Binmore, Game Theory: A Very Short Introduction, 2007, Oxford University Press Inc., New York