Má Robejšek šanci? V čem je problém

Oznámení, že docent Robejšek zakládá novou politickou stranu, vyvolalo v FB-prostoru značný rozruch. Většinou bylo přivítáno. Zleva i zprava, ačkoli Robejšek od počátku zdůrazňuje, že půjde o stranu výrazně konzervativně pravicovou. Svobodní jsou z toho na mrtvici, ale i Okamura má asi zkaženou náladu.

Ohlasy na Robejškovu iniciativu potvrdily velkou nespokojenost s dosavadními politickými stranami a existenci velmi silné poptávky po novém politickém subjektu. Proč právě taková očekávání od Robejška? Lidé si uvědomují, že perspektivní politický subjekt nemůže v současné složité době vést nějaký snadno manipulovatelný panák. A Robejšek přemýšlet umí. Umí analyzovat situaci, umí reagovat. To, že za ním stojí nějaký oligarcha, to většině nevadí, resp. považují to za běžné či dokonce nutné.

Včera jsem napsal:

Má Robejšek šanci? Má, pokud splní několik základních podmínek:

1. Musí důsledně vystupovat jako subjekt čelící selhání současného globálního establišmentu. A to přesně definované podobě tohoto selhání. Proti degeneraci, ke které vede používání politiky dvojího metru jako nástroje globální i lokální moci. A to ve všech podstatných kauzách, jako jsou (jen namátko):

- Dvojí metr k porušování lidských práv v Sýrii (před její destabilizací) a Saudské Arábii.

- Dvojí metr k porušování lidských práv na Kubě a v USA ("nejsilnější muž světa" nedokázal během svých dvou funkčních období splnit svůj slib a zlikvidovat mučírnu USA umístěnou právě na ostrově Kuba).

- Dvojí metr přístupu k sociálním a ostatním právům i povinnostem uprchlíků a domácího obyvatelstva.

- Dvojí metr k mediálním manipulacím za účelem oslabení pozice i ekonomiky naší země zahraničními vlivovými skupinami z Ruska a z USA.

- Atd., atd.

(Právě toto zneužívání dvojího metru jako nástroje moci přivedlo současnou civilizaci na práh sebezničení hromadícími se konflikty stále globálnějšího charakteru a je hlavní příčinou tzv. "rozdělování" občanů uvnitř jednotlivých zemí, vzniku animozit mezi nimi.)

2. To znamená, že musí jít mj. důsledně i proti mediálnímu mainstreamu, jinak ztratí důvěryhodnost jako alternativa vůči tomu, co lokálně i globálně selhává. (To Robejšek umí, alespoň to na velmi solidní úrovni předvedl v různých mediálních vystoupeních.)

3. Tuto pozici musí ustát, což znamená, že musí svým způsobem splynout se méně viditelnými snahami o reformu současné globální moci, která souvisí jak se střídáním vlivových skupin, tak i generační výměnou v oblasti těch struktur, které generují moc. (K tomu Robejšek patrně disponuje cennými kontakty, otázka, zda dostatečnými.)

4. K ustání této pozice potřebuje ještě silnou vizi pozitivní nápravy. (Tady mám největší pochybnosti, proto tomu budu věnovat pozornost.)

Před rokem a půl (27. června 2015) byl zveřejněn záznam rozhovoru Robejška s Drtinovou na DVTV, viz:

https://video.aktualne.cz/dvtv/robejsek-musime-razantne-zdanit-bohate-vecny-rust-skoncil/r afa1bad8320211e59f530025900fea04/

Celý rozhovor trvá 25 minut. První část je o Řecku, uprchlících... Zajímavých je posledních pět minut (zhruba od 19:40 minuty), kde Robejšek vykládá svou vizi krize růstu současného typu. Informace o jeho vystoupení byla dost manipulativně nazvána: "Musíme razantně zdanit bohaté, věčný růst skončil". To bylo již tehdy a dnes je ještě víc zneužito proti Robejškovi. Rozhodně stojí za to si poslechnout, co skutečně Robejšek řekl. Mnozí asi budou překvapeni. Včetně kritiků Robejška. Formuluje velmi zajímavou a promyšlenou vizi.

Podle mě má k pochopení podstaty nového typu růstu založeného na odvětvích produktivních služeb blízko, ale musí zvládnout ještě několik důležitých kroků. Mj. udělat si i konkrétnější představu o tom, v čem může pomoci trh, resp. zdokonalení tržních mechanismů, v těch oblastech, o které jde. Jak vytvořit ekonomickou bázi pro expanzi produktivních služeb, které výrazně zvýší inovační potenciál zemí.

Nebo ještě jinak řečeno: Účinná kritika současného establišmentu je možná pouze tehdy, když do vyjednávání nového (perspektivního, toho, který nevede lidstvo ke katastrově či katastrofám) zapojíme velmi konkrétní představu o zásadní změně, kterou bude muset ekonomika projít.

Uvidíme, zda tato příležitost bude využita.