Můj rodný kraj: Obřany/2 Mistr se zasnil?

Měl jsem štěstí. Hlavní část raného dětství jsem prožil v Obřanech. Okrajové čtvrti Brna. V místě, kudy vstupuje řeka Svitava do moravské metropole. Léto u splavu, zima na zamrzlé řece a Prostřednička sjízdná na saních až Lesné. Dobrodružné výpravy do písečňáků, kde byly chodby několik metrů dlouhé. A prolézání kouřovodů zaniklé cihelny. Přežili jsme všichni bez úhony. A že jsme nadělali blbostí!

Nedávno jsem svá místa z dětství mohl znovu navštívit. Jen krátce, ale i tak spousta zážitků. A to jsem stihnul jen Mlýnské nábřeží a kousek Hradisek.

Foto 1: Tady je vidět, jak je model železnice velký. Nejnovější, byť i několik let stará, atrakce na zahrádce jednoho z domků na Mlýnském nábřeží.

Foto 2: Tady žil Vincec Makovský, jeden z našich největších sochařů. Byl jsem u toho, když se za jeho účasti odhalovala busta Komenského u naší obřanské školy. Viděl jsem Makovského na vlastní oči. Ke konci života hodně pil. V jednu chvíli stuhnul a zahleděl se do dálky. "Mistr se zasnil?", zněla otázka jeho asistenta. "Ne, mistr se posral", zněla lakonická odpověď velkého umělce. - Dnes ve vile žijí potomci Makovského.

Foto 3: Pohled z Hradisek na Hády.

Foto 4: Obřanská moderna. Hled vedle vily Makovského.