Vypněte prosím blokování reklamy (reklamu už neblokuji), děkujeme.
Video návod zde: https://www.youtube.com/watch?v=GJScSjPyMb4
V unisono oslavách odkazu Václava Havla při příležitosti jeho nedožitých 80. narozenin vybočil z řady pořad Události, komentáře na ČT 24 ve středu 5. října. Objektivitou, střízlivostí, věcností, vyvážeností.
Aktéři: D. Borek (moderátor), publicisté B. Doležal, J. Pehe, J. Slačálek. Součástí pořadu byl i obsáhlý rozhovor s D. Dukou vedený L. Dolanským.
Doporučuji se na celý pořad podívat, stojí za to. I proto, že vhodně připomíná nedávné etapy vývoje naší země.
Pořad začal netradičně otázkou, jaké kdo ze zúčastněných vidí chyby v Havlovu působení.
B. Doležal označil oslavy odkazu za nepřiměřené, za něco ve stylu "exhumace spasitele", zdůraznil, že V. Havel není řešením současného problému, ale jeho součástí.
J. Pehe (mj. i jako blízký spolupracovník) zmínil jen to, že V. Havel nedocenil situaci, která vedla k rozpadu federace, a doplatil prý na to tím, že pozbyl post prezidenta. (To je hodně nepřesné – V. Havel nebyl Federálním shromážděním několikrát zvolen prezidentem pro další období, ačkoli se o to pokoušel, pak se aktivně podílel na rozpadu federace, aby mohl jít do voleb prezidenta v samostatné ČR.)
J. Slačálek natvrdo řekl, že V. Havel nedocenil to, jakou obrovskou lidskou tragédií byla zahraniční politika USA v jeho době, a místo toho, aby přispěl k větší reflexi této politiky, plně se postavil za její nejhorší variantu.
Řadu realistických a kritických výhrad vůči působení V. Havla vyjádřil i D. Duka.
Pak se aktéři původní diskuse vrátili k hodnocení odkazu V. Havla. Zde stojí za zvýraznění hodnocení, které dal od 22.40 minuty B. Doležal: "Odkaz Václava Havla? – Nevím, co to je," řekl doslova. Např. ve srovnání s Masarykem, který je konzistentní a napsal významná díla, jsou to v případě V. Havla jen všeobecné fráze, "všeobecná mlhavá ušlechtilost". (Asi pětiminutová sekvence polemiky v J. Pehem na toto téma je nepochybně velmi zajímavá.)
Potud k pořadu na ČT 24.
Podrobně jsem sledoval i další pořady v televizi, v rozhlase, četl různá vyjádření. Nechť mně někdo opraví, že zaznělo vždy jen to, že se V. Havel uměl podívat na všechno z různých pohledů, vystihnout situaci atd. Ale nikdo z těch, kdo oslavovali jeho odkaz konkrétně žádnou z myšlenku z jeho odkazu neuvedl. V tom je podstata Havlova problému. Havlův relativismus mu sloužil jen a jen k tomu, aby si sám pro sebe vše zdůvodnil, ale se uzavřel do vlastního sebeklamu, iluzí o sobě, které byly logickým důsledkem toho, že velmi rychle podlehl současné globální moci (tomu, co J. Slačálek nazval obrovskou lidskou tragédií v podobě zahraniční politiky USA, jejíž nejhorší variantě sloužil).
V. Havel se stal jedním z hlavních globálních mluvčích politiky uplatňování dvojího metru v oblasti lidských práv, která vedla k vyvolání mnoha fatálních konfliktů a která přivedla dnešní svět (bez přehánění) na pokraj záhuby.
To platí i pro Havlovu angažovanost při obhajobě politiky USA v Jugoslávii, včetně nabádání k bombardování za účelem ochrany lidských práv. Přesně podle zásady dvojího metru. Politika dvojího metru je sama o sobě největším zločinem, protože účelovou a jednostrannou kritikou jedné strany konfliktu nejen podporuje genocidu vedenou ze strany druhé a rozšiřuje okruh obětí této genocidy (k tomu v Jugoslávii doložitelně došlo), ale i vytváří podmínky pro to, aby se pro silové řešení (v tomto případě "humanitární bombardování" vytvořily podmínky zorganizováním provokací nejhrubšího zrna (Račak apod.), k čemuž v Jugoslávii a později podle "osvědčeného receptu" také došlo (použití bojového plynu v Sýrii).
K tomu viz např.: