Kdo porazí Zemana? Určitě ne anti-Zeman

Právě jsem se vrátil z Maastrichtu, kde probíhala "olympiáda ducha" – tj. 5. světový kongres Společnosti teorie her. Ten minulý před čtyřmi roky v Istanbulu byl sice lepší, ale i tento stál za to. Nobelisti byli tři včetně 86-letého Boba Aumanna v plné fyzické a duchovní kondici.

Jeden z hlavních přednášejících měl přednášku na téma "Jak vyhrát prezidentské volby". Ukazuje se, že i velmi jednoduché modely, které teorie her nabízí, mají obrovskou vypovídací sílu. Na několika případech z nedávné doby uvedl a ilustrativním konceptem doložil, že pokud se situace polarizuje do podoby "jeden kandidát proti všem ostatním", tj. kandidát a anti-kandidáti, má kandidát, proti kterému se profilují všichni ostatní, největší šanci vyhrát.

Ostatně toho si byl velmi dobře vědom Lenin, když v roce 1921 s nebývalou intenzitou až agresivitou reagoval na Bucharinův pokus postavit se do čela "nárazníkové platformy", tj. platformy, která měla v tzv. sporu o odbory (ve skutečnosti šlo k soupeření mezi Leninem a Trockým, kdo se prosadí jako lídr revoluce) usmířit obě protivné strany. V roce 1937 pak Stalin velmi krutě zlikvidoval tzv. "platformu za usmíření", která se chtěla postavit "nad" tehdy protivné strany – Stalinovy příznivce a odpůrce. Ani jeden z nich teorii her neznal, protože ta se ještě nezrodila v té podobě, ve které by byla v dané oblasti použitelná, ale s intuitivními herními modely či koncepty byli schopni pracovat.

Dnes – jak bylo v přednášce velmi pěkně ukázáno – standardní chybu profilace všech uchazečů a prezidentský post proti jednomu z dominantních kandidátů vidíme v USA. Z hlediska logiky hry si Trump nemůže přát nic lepšího, než aby ho všichni démonizovali a profilovali se proti němu. Hlavně aby byla eliminována platforma za usmíření protivných stran. Pak má největší šanci vyhrát.

U nás tuto chybu vidíme v pokusu porazit Zemana anti-Zemanem. To je největší hloupost, kterou odpůrci Zemana dělají. A všimněte si, jak se to, co nazývám "hloupnutí z globálního slouhovství" projevuje. Odpůrce Zemana ani nenapadne postupovat jinak. Oni hledají anti-Zemana a ani si nedovedou ani představit jiného kandidáta, který by mohl Zemana skutečně porazit. Tím, že by se postavil do role usmiřovače znepřátelených stran a vlastně i celé společnosti. Do role "ti mají pravdu v tom, ti zase mají pravdu v tom". Pokud by kandidát, který by šel do našich prezidentských voleb, obsadil tuto parketu, byl dostatečně důvěryhodný a měl silné zázemí, měl by velmi velmi velkou šanci, že vyhraje.

Je však dost pravděpodobné, že takový kandidát u nás prostě není. A pokud by byl, pak ti, co v důsledku svého slouhovství současné rozpadající se globální moci nevratně zhloupli, s takovým kandidátem prostě nepřijdou.