Po dlouhé době jsem na kratším pobytu v Rusku. Na Volze. Tady jsem ještě nikdy nebyl. Docela mě zajímá, s čím vším se zde potkám, jak tu lidé žijí a jak to vidí.
Myslel jsem si, že už nic hezčího než klášter sv. Bohorodičky a jeho okolí neuvidím. Z omylu jsem byl vyveden hned další den. Střelná hora. Neuvěřitelně krásná.
Nebylo to ovšem jediné, co nás ještě čekalo. Naši hostitelé nás honili po bližším i vzdálenějším okolí Samary jako nadmutou kozu. Byli jsme i v Uljanovsku s jeho raritou - městkou památkou, resp. skanzenem. Byli jsme i v nejkrásnějším městě v Ruské federací, jaké jsem dosud viděl, - Kazani, hlavním městě Tatarské republiky. A mnoho dalším míst jsme během našeho pobytu navštívili. Touto částí končím první desetidílnou sérii. Potřebuji si od Samary i okolí trochu odpočinout - a hlavně vybrat jen to NEJ, protože by toho bylo na celý rok. A také propojit vizuální zážitky s tím, jak se mně jeví tato část Ruska z hlediska lidí.
Foto 1: Střelná hora je v přísně chráněné oblasti. Lze sem přijet pouze autem, lesní tůry jsou vzhledem k ochraně přírody nepovolené. Je tam, kde Volha dělá velké ohbí. V blízkosti významných průmyslových středisek. Cestovali jsme nejdříve po Volze do Širjajeva, obce, kde pobýval Repin a kde namaloval Burlaky na Volze. Navštívili jeho muzem (o tom někdy příště). Teď už první pohled, který se po vstupu na Střelnou horu otevře.
Foto 2: K vrcholu se jde po této konstrukci. Na konci je vyhlídka.
Foto 3: Roste zde unikátní květena. Napočítal jsem asi 20 druhů, které jsem ještě nikdy nikde neviděl (a že jsem toho hodně prochodil)!
Foto 4: Na protějším břehu jsou významná průmyslová střediska.
Příště další foto ze Střelné hory i další zážitky z Ruska. Ale to až za několik dní. Zítra se vrátím k tomu, co jsem prožil před návštěvou Ruska. Pokud bude někdo mít nějaký dotaz, pokusím se mu na něj v rámci příštích pokračování odpovědět.
(Pokračování)