Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

Šebestík: Považoval bych za vhodné zmínit úlohu deprivantů (viz Koukolík), kteří jsou logicky v čele vyvolených - a tam to je "fyzikálně" očekáváno v rámci "sedimentace", ale jsou hlavně v čele těch, kteří se ještě nedostali ani do "ssedliny" a jsou si toho dobře vědomi. O to víc (jednak) urychlují proces rozvrstvování, ale hlavně (a tedy vůbec ne druhak, nýbrž zejména) jsou VZOREM pro stádo, které je neschopné hodnotit v souvislostech a predikovat delší období. Tím se i mezi tou částí stáda, která by jinak byla schopna kritického myšlení, zyšuje rychlost proudu vtahovaného Maelstormem, a nabaluje váhající a nejisté jako sněhová koule na svahu. Tento zhoubný trend je podporován bajkami o úspěšných jedincích a možnostech rychlého postupu (typu "Jak se mi to povedlo"). Stádo pak - jako i vždy v minulosti - se stébla chytá a stejně jako každý gambler utrácí energii i finance za zázračné recepty a metody, čímž ale de facto ořezává "vor záchrany", který se zdá plouti příliš pomalu a vyžaduje příliš mnoho poctivé práce. Pasivnější a zpravidla nejtupější (často ale bohužel JEN fyzicky nebo věkem handicapovaný) zbytek stáda se konejší jinými bajkami - typu Červená knihovna potažmo mexická telenovela, v čemž je vydatně podporován maistreamovými médii. A vytváří se "mainstreamový proud" jako klíčový přítok Maelstormu.
Zdá se mi, že všechny tyto systémy řekněme "duševně fyzikální" analogie pracují hlavně díky na první pohled drobným podpůrným mechanismům, obdobně jako je poháněna žilní krev. Těmi mechanismy jsou především snadno dostupné a všude nabízené možnosti duševního úniku, jimiž je (podle mne zcela cílevědomě) iniciován únik duševního potenciálu, stále častěji kombinovaný s únikem schopnosti osobně komunikovat a spolupracovat. Jako příklad tady uvedu posun od aktivního divadelního ochotnictví, přes návštěvy divadla, kde ještě trvá přímý kontakt, přes návštěvu biografu a alespoň společného sledování a prožívání, k už jen úzce rodinnému televiznímu sdílení (a výpůjčky filmů), a následně zcela individuálnímu sledování typu "každý svou obrazovku". Stejný obraz poskytuje proměna hospod od plných "rovné" a stále se promíchávající společnosti k výběrovým malým skupinkám až prázdným sálům s několika individuálními opilci. A samozřejmě virtualizace vztahů s iluzí "osobního" kontaktu, čehož důkazem je i tento příspěvek

Doufám v osobní setkání a přeji trvalý dostatek energie při dobrém zdraví