nemůžu napsat, ještě studuju: Pane docente, já to vidím tak, že kdyby ta ekonomie byla opravdu "NEPOSTRADATELNÁ" pro praxi, tak by se o inženýru ekonomie neříkalo, že to není titul, ale diagnóza. Také by asi neexistoval rozdíl mezi ekonomií a ekonomikou, a především by existovalo mnohem více ekonomických zákonů a ne pouze teorií.
Dále pak i tu veškerou "radost z poznaní" při pochopení třeba modelu IS-LM-BP, ze mně pak úspěšně vyžene právě ta slavná realita, kdy mi například naši zvolení kandidáti ve sněmovně ukazují kartičky s obrázky piva, plastové kasičky nebo pečlivě natrénované populistické monology pro televizi a PR volebních kampaní.
Problém toho, že někteří studenti chtějí pouze udělat zkoušku a nenaučit se to, je pravděpodobně v té použitelnosti ekonomie. Vžijte se do situace nás studentů, kteří vlastně nenastoupíme do práce, ale na intership nebo praxi a ani nemůžeme z téhle pozice uplatnit to co jsme se naučili. Já kdybych začal v práci kreslit třeba krabicové diagramy, tak jsem vlastně naivní magor a pro smích. Možná bych vzbudil skrytý soucit, nějakého kolegy z VŠE, ale to je asi tak jediný úspěch. Škola by mě měla připravit na práci, ale jak je to možné, když jsem vlastně jenom teoretik k ničemu, protože všechny mé znalosti souvislostí platí, jenom v krásném utopickém světě dokonalé konkurence a racionálního myšlení. Drtivá většina veškerých příkladů co se nám dostává, začíná "Představme si, mějme, předpokládejme .... atd." ... tak, kde je potom ta realita. Představte si že jste ve vodě, kroužíte rukama a kopete nohama, tra-dá a teď umíte plavat. Pak vás hodí do vody (do reality) a jdete ke dnu. Takhle nějak vypadá náš krásný vzdělávací systém v ČR, a proto mě nikde pořádně nezaměstnají v ekonomickém oboru, bez alespoň 2 let praxe, protože až ta praxe mi dá právě ty potřebné vědomosti a ne škola.