Tak trochu na blížící se silvestrovskou notu.
Sdílel jsem odkaz S. Pyrka, ke kterému jsem dodal drobný retro-komentář:
Překvapilo mě množství komentářů.
Někteří ani nedokázali pochopit, že někdy je potřeba i trocha legrace, viz např. komentář:
Jan BenešJá si vzpomínám, že dívka tam vyobrazená byla z komunisty pronásledované rodiny. To znamená víc než nějaká nostalgie.
Vím, že z tragédií si člověk nemá dělat legraci. Ale z blbosti ano. Tak jsem k tomu napsal:
"I ta vyobrazené dívka byla pronásledovaná komunisty. Každý na vlastní oči vidí, že musela manuálně pracovat. Výsledek akce inteligenti do výroby."
A snad ještě něco předsilvestrovského. Manželka zrovna četla knížku vzpomínek Z. Mahlera (nazvanou "...ale nebylo to nuda"). Vřele doporučuji. Velmi dobře se čte a člověk se hodně dozví. Mahler tam vzpomíná historku, kdy si nechal zjistit, kolik ze znárodněného majetku připadá na každého občana (byl to argument sloužící k legitimizaci odporu proti minulému režimu). Zeptala se mně. A kolik z těch sedmi miliónů korun zůstalo? Odpověděl jsem jí - no přece sedm milónů korun, odpověděl jsem jí.