Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

miroslav jurásek: Styl Antonia Gaudího se vyznačoval tím, že čerpal své vzory z přírody. Tento známý katalánský architekt řekl něco v tom duchu, že není třeba nic nového vymýšlet, protože vše dokonalé už bylo vytvořeno. Stačí se jen pozorně koukat a přenášet tyto "divy" do své tvorby. Význam analogie tak vzrůstá. Je možné aplikovat jevy zaznamenaná na jedné úrovni (či oblasti) jinde. Německý psycholog Erik Eriksson rozdělil lidský život do několika etap, během nichž každý jednotlivec musí vyřešit několik kruciálních úkolů. Pokud se mu to nepodaří, tyto úkoly se přenáší do další životní fáze, kde budou působit problémy a bránit dalšímu rozvoji osobnosti. Podobnost s Erikssonovou psychologií vývoje lidské osobnosti nacházím i v článku Radima Valenčíka. Zdá se, že i v sociologické perspektivě se problémy kupí a v následné přenositelnosti projevují v další fázi (viz zmínka v článku o průmyslové éře a problémech, které musíme řešit v době postindustriální). Z článku však není zcela patrné, k jakému vývoji společnosti se Radim Valenčík kloni: k cyklickému nebo lineárnímu? Pokud je má "interpretace v analogii" jeho myšlenek správná, pak se přiklání spíše k marxistickému pojetí vývoje historie a ona cykličnost historického vývoje se projevuje pouze tím, že žádná etapa celospolečenského vývoje není řádně vyřešena a důsledky toho se ukážou ve fázi následující jako určitý konflikt či problém.