V Bulharsku (6) Příroda: Sucho i voda

Vrátil jsem se z týdenní konference v Bulharsku. Na jedné straně potvrdila obecný trend, že vědu o společnosti dnes spíše "vykazujeme", než abychom ji zaměřili na aktuální problémy, ale na druhé straně také to, že si tento problém vědci uvědomují a přemýšlejí, co s tím dělat. Aby se situace změnila, ale oni přitom "nevybočili z řady". Takže to ještě nějakou chvíli potvrvá, než dojde ke změně. Diskuse v kuloárech a v rámci společenského programu tak byly mnohem zajímavější, že to, co se odehrálo v rámci "povinného programu". Nejvíce mě potěšil zájem o koncept hry typu TITANIC, kterému se nyní věnuji. Přestože na půdu "seriózní" konference se zatím ještě jaksi "nehodí".

Přináším pár zážitků z toho, co jsem viděl a zažil mimo konferenci. Do šesté dílu jsem zařadil obrázky z místní přírody, kterou cizinci skoro nenavštíví. Ke své škodě. Přitom je to vlastně při cestě.

Foto 1: Typický pohled na místní, v tuto dobu trochu vyprahlou, krajinu.

Foto 2: Severní svahy kopců jsou na tom s vegetací mnohem lépe. Tady je to skoro jako u nás.

Foto 3: A najde se zde i takováto nádhera. Tady bych chtěl mít vilku. Už jen Bílá Holubice tu chybí. Žádná turistická značka.

Foto 3: A ještě jeden pohled, který ukazuje, že severní svahy vypadají dost jinak než jižní.

(Pokračování)