V Zemi krásných koní 13: Kopce u řeky Manavgat

Uveřejňuji seriál z cesty po Zemi krásných koní, kde jsem pobýval v druhé polovině května. Nádherné a klidné místo, i když turistů zde přibývá. Není divu.

Místo je nedoceněné i jako jedna z nejlepších vinařských oblastí na světě, i když místní dávají přednost čaji. Taky je vynikající.

A ještě jedna maličkost - týdenní poznávací zájezd lze pořídit poměrně levně.

Na cestě z Kappadokie domů jsme se krátce zastavili v hlavním městě turecké "riviéry", Antalyi. Pak jsme strávili ještě jeden den kousek od Side. Využil jsem ho k menšímu výletu podél řeky Manavgat (stejně se jmenuje i město kousek od Side) až k horám a zpět.

Foto 1: Tady se mně moc líbilo. Asi bych tu dokázal nějakou dobu žít.

 Foto 2: Pod těmito kopci jsem si na chvíli lehl do svahu s lehce pokrčenýma nohama - a drzá užovka mi pod nimi podlezla a pak ještě přes ruku. To se mi nikde jinde zatím nestalo.

 Foto 3: Ještě jeden pohled na poměrně vysoké kopce, které jsem obešel a vracel se již zpět. V noci odlétáme domů a musím si ještě užít "ólinkluzíf". Ale příroda je zde opravdu nádherná.

Foto 4: Končím pohledem na moderní výstavbu pro střední vrstvy. Ekonomika Turecka má našlápnuto, proto má vládní strana tak silnou podporu. V dobu, kdy jsem tam byl (koncem května), všichni s napětím očekávali výsledek voleb. Prakticky na všech domech jsou kolektory pro ohřev vody. Energie je v Turecku totiž hodně drahá a slunečních dní víc než kdekoli jinde. V popředí zavlažovací kanál, který vede vodu z řeky Manavgat. Je neuvěřitelně čistá, děti i mladíci se v ní koupou.

A to už je vše, když to vyjde a nic mimořádného se nestane, tak zase příští rok.