Konference k aktuálním otázkám - už zítra

Aktuální informace k pracovní části 17. ročníku vědecké konference

Lidský kapitál a investice do vzdělání

Základní informace:

V pátek 5.12.2014 proběhne v budově VŠFS v Estonské ulici (vchod z Kodaňské) pracovní část naší tradiční vědecké konference (již 17. ročník) Lidský kapitál a investice do vzdělání.

17. ročník mezinárodní vědecké konference byl rozdělen dvě části:

a) Mezinárodní část formou vědecké konference proběhla 4.11.2014, byla pořádána CERGE-EI ve spolupráci s VŠFS a Institutem pro sociální a ekonomické analýzy (ISEA). Za VŠFS byl odborným garantem prof. PhDr. Petr Matějů, Ph.D.

a) Pracovní část, ke které se vztahuje tato informace, proběhne formou mikrosympózia a navazujícího workshopu v prostorách VŠFS, jejím odborným garantem je doc. Radim Valenčík, CSc.

Pracovní část je připravena tak, aby v rámci ní proběhla kvalifikovaná a intenzivní diskuse k aktuálním tématům současnosti navazující na analýzu dat prezentovanou v rámci mezinárodní části konference. Naváže též na přípravnou diskusi, která ke zveřejněným tématům probíhala od srpna tohoto roku. Přípravná diskuse k tématům pracovní části konference byla mimořádně plodná, umožnila "prokomunikovat" klíčové otázky a vytvořit tím příznivé předpoklady pro vlastní jednání v rámci mikrosympózia a navazujícího worshopu.

Vstup na konferenci je volný pro všechny zájemce, kteří mají k daným tématům co říci.

Uvítám avizo předem na svůj mail (i během zítřejšího dne):

valencik@seznam.cz

Program pracovní části konference 5.12.2014

Příloha: Návrh témat pracovní části 17. ročníku vědecké konference Lidský kapitál a investice do vzdělání:

1. Nejobecnější příčinou současných problémů je to, že doposud nedošlo k přeorientaci stávajícího setrvačného vývoje směrem ke společnosti produktivních služeb, tj. společnosti, těžištěm ekonomiky které jsou produktivní služby spojené a nabýváním, uchováním a uplatněním lidského kapitálu.

Témata:

• Vymezení společnosti produktivních služeb v kontrastu ke stávajícímu typu ekonomického růstu a společenského vývoje.
• Zdůvodnění, proč je pojem "společnost produktivních služeb" přesnější než pojmy "vzdělanostní společnost", "znalostní ekonomika" apod.
• Srovnání zrodu společnosti produktivních služeb s průmyslovou revolucí.

2. Ekonomický růst může být současně exponenciálně dynamický a trvale udržitelný, resp. dokonce musí být exponenciálně dynamický, aby byl trvale udržitelný. Základem tohoto typu růstu jsou produktivní služby, které mají efekty znázorněné následujícím obrázkem:

Témata:

• Identifikace a katalogizace všech možností spojených s a) rychlejším profesním startem, b) zvýšením výkonnosti, c) prodloužením zenitu profesní dráhy, d) prodloužením horizontu produktivního uplatnění (v oblasti vzdělávání, péče o zdraví, výchovy, rekreačních a relaxačních aktivit, péče o rodinu, v oblasti kultury apod.
• Komplementarita uplatnění osob různého věku při vhodně volené dráze profesního uplatnění a vhodných formách týmové práce.
• Rozvoj inovačních schopností, zvyšování dynamiky inovací umožňujících "odpoutávat ekonomický růst od závislosti na omezenosti některých přírodních zdrojů.

3. Rozhodující podmínkou přechodu k ekonomice produktivních služeb je zainteresovanost subjektů působících v oblasti produktivních služeb spojených s nabýváním, uchováním a uplatněním lidského kapitálu; vytvoření zpětných vazeb mezi efekty produktivních služeb a financováním těchto subjektů, může podstatným způsobem přispět k vyšší dynamice ekonomického růstu, pozitivním změnám jeho charakteru a zvýšení kvality života lidí.

Témata:

• Identifikace a katalogizace všech oblastí, v nichž se již nyní ekonomické efekty, které vznikají v oblasti produktivních služeb, vracejí těm ekonomickým subjektům, které se o ně zasloužily.
• Identifikace a katalogizace všech oblastí, v nichž je žádoucí či nezbytné příslušné zpětné vazby vytvořit.
• Navržení mechanismů, podmínek či pravidel, jejichž uplatnění či zavedení by příslušné zpětné vazby vytvořilo.
• Zdůvodnění toho, proč bez vytvoření zpětných vazeb vznikají bariéry zrodu ekonomiky založené na produktivních službách.

4. K prosazení nové ekonomiky, tj. ekonomiky produktivních služeb, je nutný komplex vzájemně provázaných reforem v odvětvích sociálního investování a sociálního pojištění (zejména vzdělání, péče o zdraví a penzijního pojištění).

Témata:

• Problematika financování vzdělání, zejména vysokoškolského z hlediska dlouhodobé uplatnitelnosti absolventů.
• Problematika financování zdravotní péče, zejména z hlediska prodloužení zenitu a horizontu produktivního uplatnění.
• Optimalizace penzijního systému z hlediska identifikace a zpětné alokace ekonomických efektů vznikajících působením produktivních služeb (tj. řešení otázky, jak musí být penzijní systém postaven, aby se v něm do nejvíce projevily efekty produktivních služeb).
• Identifikování a katalogizace vzájemné podmíněnosti reforem v jednotlivých odvětvích sociálního investování a sociálního pojištění.
• Reformy v dalších oblastech produktivních služeb.

5. Neschopnost vytvořit si realistickou představu o možnosti exponenciálně dynamického trvale udržitelného růstu je gnoseologickou příčinou vzniku a šíření představ o katastrofickém či silovém řešení problémů spojených s existencí nepřekonatelných bariér růstu (formou reglementace spotřeby, omezení počtu obyvatelstva apod.). Tyto představy následně zvyšují intenzitu pozičního investování, jehož důsledkem je ekonomická segregace a oslabování institucionálního systému společnosti působením struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad. Návazně pak dochází k deformování reforem v oblastech systémů sociálního investování a sociálního pojištění, zneužívání jejich objektivní nezbytnosti k aktivitám poškozujícím společnost.

Témata:

• Popis projevů katastrofického či silového řešení současných problémů.
• Vymezení a modelování pozičního investování, návazně pak jeho důsledků s využitím teorie her.
• Identifikování a katalogizace forem deformování a zneužívání reforem.
• Popis a modelování působení struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad s využitím teorie her.
• Neschopnost vytvořit se reálnou představu o možnosti exponenciálně dynamického a současně trvale udržitelného rozvoje jako "spouštěcí" mechanismus eskalace pozičního investování a jeho přerůstání ve vznik a rozrůstání se struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad.

6. Hrozby a příležitosti, které vytváří současná doba v jednotlivých zemích, umožňují spolu s využitím teorie otevřít cestu k prosazení koncepčních komplexních reforem v oblastech sociálního investování a sociálního pojištění. K analýze bariér, které vznikají mezi teoretickým řešením a jejich uplatněním v praxi, je možné i nutné využít teorii her, zejména při analýze pozičního investování a při analýze působení struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad.

Témata:

• Analýza reality z hlediska hrozeb i příležitostí souvisejících s nutností a možností komplexních reforem v oblasti sociálního investování a sociálního pojištění.
• Možnost aplikace teorie her k analýze společenského dění z hlediska prosazení reforem v oblastech produktivních služeb – vyhodnocení zkušeností a doporučení.
  

Průběžně aktualizované teze příspěvků v rámci přípravné diskuse jsou uveřejněny na:

https://www.vsfs.cz/lidskykapital/?id=2172-teze-prispevku