tk: Milý Radime, když už jsi se pustil do osobních zážitků, přidám jeden svůj. Píšeš o osmdesátých letech a trochu svobodnějším (postnormalizačním) režimu. Možná jsi ho tak vnímal ty v Praze (a se slušnou pozicí), ale mimo Prahu byla situace výrazně odlišná, což podle mého názoru na konci dekády přispělo k rychlému zhroucení režimu. Já jsem si v roce 1986 podával přihlášku na vysokou školu. I byl jsem povolán třídní do kabinetu, kde mi sdělila, že vzhledem ke kádrovým nedostatkům mi škola nedá doporučení a jako jedinou variantu mi doporučila najít si školu, kde by mě přijali bez přijímacích zkoušek a tedy bez nutnosti doporučení. Jistě si sám upamatuješ, kolik v té době bylo přijímáno ke studiu na VŠ studentů ... a tak jedinou nabízenou variantou byla vojenská vysoká škola. PS. Náš krajský tajemník Mamula zemřel až po termínu podání přihlášek