Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

ondrey: Jak již zde autor stránek o představiteli frankfurtské školy,kterým je Jürgen Habermas mimo jiné ve Starnbergu u Mnichova od roku 1981 spolu s Carl Friedrich von Weizsäckerem vedl Max-Planck-Institut,mnohé zmínil. Podle mě je to jeden z živoucích velikánů generace, kterou nazval Helmut Kohl,jako generaci, která se narodila příliš pozdě,aby se mohla s nacismem něco činit. Mě je velmi blízké jak J.Habermas spolu s Immanuelem Kantem rozlišuje mezi otázkami "dobrého života" a otázkami morálního jednání.Kategorický imperativ používá Habermas k přezkoumání Kategorický imperativ používá Habermas k výkladu přezkoumání platnosti stávajících morálních norem;které je třeba chápat jako princip "ospravedlnění", protože pouze zobecněním maxima mohou být uznány oprávněně, jako platné morální normy.
„Wir machen von der praktischen Vernunft einen moralischen Gebrauch, wenn wir fragen, was gleichermaßen gut ist für jeden; einen ethischen Gebrauch, wenn wir fragen, was jeweils gut ist für mich oder für uns.“
"Utváříme z praktického rozumu morální využití, když se ptáme, co je stejně dobré pro všechny;a eticke vyžití, když se ptáme, co je právě teď dobré pro mě a nebo pro nás " /Habermas: Texte und Kontexte. Frankfurt am Main 1991/
Podle J.Habermase, Georg W.F.Hegel poprvé objevil problém spojený s vědomím modernity jako filosofického problému, a formulovaného tak, aby se v další diskusi našlo řešení pomocí subjektivity, chápané jako "struktury vlastního vztahu", v němž je jak základní struktura rozumu tak principu "nového věku".
Známá jsou jeho vyjadření k evropské ústavě či problématické eugeniky a mnohým z dalších témat.
On také říká: Strategické jednání se odkazuje na "objektivní svět", daný z "faktů". Zvolíme si svojí akcí určitou alternativu, která se nám jeví jako nejslibnější způsob k dosažení určitého účelu. Úspěch sice často závisí na "dalších aktérech"; ti jsou ale "každý na svůj vlastní prospěch orientováni" a chovají se jen do té míry, kooperativně, jak to odpovídá jejich osobnímu užitku. Kooperace je Habermasem představena jako akce se synonymem ve společném možném součtu užitků.