Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

strigi: Přenesená cena mi připadá jako forma společného investičního podniku, tedy společného sdílení rizika a podílení se na výnosech z této investice. A kontrakty na společné investice jsou z podnikatelské sféry běžně známé. Paralelně však existuje při financování podnikatelských investic také možnost dluhového financování, které poskytovateli zdrojů dává nižší riziko a jistější výnos. Je zajímavé, že např. v islámském bankovnictví jsou fixní úroky považovány za nepřijatelné, proto se pro financování investičních projektů vyvinuly různé formy kontraktů, kdy se strany společně podílejí na výsledném zisku, ale i ztrátách.
Je třeba se proto zamýšlet např.: Dívají se lidé na statky jako je vzdělání či zdravotnictví jen jako na spotřební? Nebo to zatím nikoho nenapadlo takové kontrakty sestavit? Anebo tomu brání nějaké právní, daňové apod. překážky? Domnívám se, že hlavním faktorem je neochota poskytovatelů nést takové riziko v dlouhodobém horizontu, proto smlouvy nenabízejí, a také musí z něčeho žít už dnes. Poskytovatelé by museli dostat zaplaceno již na počátku tak, aby alespoň pokryli svůj provoz, a mít zajištěnu i dostatečnou vymahatelnost a průkaznost případných budoucích podílů na výnosech formou přenesené ceny.