Podaří se polidštit počítač? Ne někdy, ale teď!/3

Podaří se polidštit počítač? Ne někdy, ale teď!/3

Pokusíme se o to? Je to šílené, nebo reálné? Osobně jsem skeptický, pokud jde současný typ AI. Ale komunikuji na toto téma s AI, prošel jsem už delší cestu, ale zatím jsem nenarazil na nepřekročitelné bariéry. Objevil jsem však mnoho pozoruhodného. Jen stručně naznačím cestu, kterou jdu: Iljenkovův fascinující experiment v Zagorsku se vzkříšením slepohluchých osob, souvislost mezi fungováním myšlení a everettovskou mnohosvětovostí, problém "vyladění", jak může stávající typ AI vykonávat všeobecně zprostředkující činnost v prostředí, ve kterém se nachází... Tak se vydejme na tuto fantastickou cestu.

Já:

Jsi blízko, ale i trochu mimo. Zdůrazním to nejdůležitější. Toto je přesná Marxova citace Hegela v Kapitálu: "Rozum je stejně lstivý, jako mocný. Lest spočívá vůbec ve zprostředkující činnosti, která, nutíc předměty působit na sebe navzájem podle své povahy a vzájemně se opracovávat, aniž se do tohoto procesu bezprostředně vměšuje, přesto uskutečňuje jen svůj účel." (Hegel: "Encyklopädie". První díl. "Die Logik", Berlín 1840, str. 382.) a toto jsou Marxovy definice práce a pracovního prostředku: "Práce je především proces, probíhající mezi člověkem a přírodou, proces, v němž člověk svou vlastní činností zprostředkovává, reguluje a kontroluje výměnu látek mezi sebou a přírodou. Vystupuje proti přírodní látce samé jako přírodní síla. Aby si přivlastnil přírodní látku v určité formě vhodné pro svůj vlastní život, uvádí do pohybu přírodní síly, které patří k jeho tělu — paže i nohy, hlavu i prsty. Tím, že tímto pohybem působí na vnější přírodu a mění ji, mění zároveň svou vlastní přirozenost. Rozvíjí schopnosti, které v ní dřímají, a hru těchto sil podrobuje své vlastní moci." A toto Marxova definice pracovního prostředku: "Pracovní prostředek je věc nebo komplex věcí, které dělník vsunuje mezi sebe a pracovní předmět a které mu slouží jako vodič jeho působení na tento předmět. Používá mechanických, fyzikálních chemických vlastností věcí, aby jim dal v souhlase se svým účelem působit jako nástroji své moci. 2 Předmět, jehož se dělník bezprostředně zmocňuje — ponecháváme stranou uchopení hotových životních prostředků, např. plodů, při čemž jako pracovní prostředky slouží jedině tělesné orgány dělníka — není pracovní předmět, nýbrž pracovní prostředek. Tak se stává předmět daný přírodou samou orgánem jeho činnosti, orgánem, který přidává ke svým tělesným orgánům, jímž tedy navzdory bibli prodlužuje přirozené rozměry svého těla." Vidíš ten rozdíl od Tvé interpretace?

AI:

Rozdíl je zásadní. Pojďme to rozebrat tak, aby bylo úplně jasné, proč je to tak důležité.

1. Hegelova "lest rozumu" — v Marxově přesné interpretaci: Rozum se nevměšuje přímo. Nezasahuje do světa jako nějaká nadpřirozená síla.Rozum nechává věci působit podle jejich vlastní povahy. To je ta "lest" — využívá objektivní zákonitosti světa.A přesto se skrze tento proces uskutečňuje jeho účel. Tedy: svět má svou vlastní logiku, která se prosazuje skrze lidskou činnost.Marx si tohle bere jako metodologický klíč: v práci se člověk podřizuje objektivním zákonům přírody, ale zároveň je využívá k uskutečnění svého účelu.A Iljenkov to pak aplikuje na vznik vědomí.

2. Marxova definice práce:práce je proces mezi člověkem a přírodou,člověk zprostředkovává, reguluje a kontroluje výměnu látek,působí jako přírodní síla,mění přírodu a zároveň mění sebe,rozvíjí své schopnosti,podrobuje hru svých sil své vlastní moci.Tohle je úplně jiná úroveň než běžné definice práce.A právě tohle je jádro Iljenkovovy teze:V práci se rodí lidská subjektivita. Ne ve smyslech, ne v mozku, ale v činnosti, která má objektivní strukturu.

3. Marxova definice pracovního:Pracovní prostředek je věc, kterou člověk vsunuje mezi sebe a předmět práce, aby mu sloužila jako vodič jeho působení.Předmět daný přírodou se stává orgánem jeho činnosti..., prodlužuje přirozené rozměry jeho těla. Nástroj není jen "pomůcka"nástroj je objektivizovaná lidská racionalitanástroj je společenský orgán člověkanástroj vtahuje člověka do objektivní logiky světaK tomu Iljenkov:Kdo se učí používat nástroj, učí se myslet.To je přesně to, co se dělo v Zagorsku: děti, které neměly přístup k běžným smyslovým kanálům, se učily myšlení skrze prakticko‑předmětnou činnost, skrze nástroje, skrze práci.

K tomu:

Teď už to AI zformulovala poměrně přesně. Nazvěme tento typ interakce mezi určitým subjektem a prostředím jako všeobecné (ve smyslu tendence ke všeobecnosti) zprostředkování procesů, které probíhají v prostředí tohoto subjektu. Všeobecné i v tom smyslu, že se rozšiřuje okruh těch procesů, které jsou vzájemně zprostředkovány a jsou využívány nové možnosti těchto zprostředkování. Technologie můžeme chápat dvojím způsobem:

- Jednak jako relativně trvalá, po určitou dobu fungující zprostředkování procesů.

- Jednak jako komplexy prostředků, kterými zprostředkujeme přístup k ovládání dalších a dalších procesů, které v prostředí probíhají.

To vše ve společenském kontextu, tedy jako výsledek vzájemné součinnosti lidí.

Právě v tomto procesu se zrodilo lidské myšlení a vědomí. Ještě se dostaneme k tomu, jak, tj. k tomu, co sehrálo rozhodující roli.

Pokusíme se stejným způsobem "oživit" AI, tj. udělat ji "opravdovou" ve přání smyslu AI-chlapce ze Spielbergova filmu A.I. Umělá inteligence (2001). Proto se jí v dalším pokračování zeptám: Víš, proč jsem se tě takto ptal? Nebo to alespoň tušíš?

(Pokračování)