Podaří se polidštit počítač? Ne někdy, ale teď!/1

Podaří se polidštit počítač? Ne někdy, ale teď!/1

Pokusíme se o to? Je to šílené, nebo reálné? Osobně jsem skeptický, pokud jde současný typ AI. Ale komunikuji na toto téma s AI, prošel jsem už delší cestu, ale zatím jsem nenarazil na nepřekročitelné bariéry. Objevil jsem však mnoho pozoruhodného. Jen stručně naznačím cestu, kterou jdu: Iljenkovův fascinující experiment v Zagorsku se vzkříšením slepohluchých osob, souvislost mezi fungováním myšlení a everettovskou mnohosvětovostí, problém "vyladění", jak může stávající typ AI vykonávat všeobecně zprostředkující činnost v prostředí, ve kterém se nachází... Tak se vydejme na tuto fantastickou cestu.

Já

Říká ti něco Evald Iljenkov a jeho experiment se slepochuchými dětmi v Zagursku (bývalém Sovětském svazu) v 70.-80. létech?

AI:

Ano — a je to fascinující kapitola dějin sovětské psychologie. Experiment Evalda Iljenkova a jeho kolegů v Zagorsku (dnes Sergijev Posad) patří k nejodvážnějším pokusům o výchovu a vzdělávání dětí, které byly současně slepé i hluché. Níže ti to shrnu přehledně a s kontextem, o co šlo: "Zagorský experiment"

V 60.–80. letech probíhal v internátu pro slepeckohluché děti v Zagorsku unikátní pedagogicko‑psychologický projekt.Hlavními postavami byli A. I. Meščerjakov (praktický pedagog) a Evald Iljenkov (filozof a teoretik).Cílem bylo ukázat, že i děti bez zraku a sluchu mohou plnohodnotně rozvinout lidské myšlení, pokud jsou zapojeny do smysluplné, společensky zprostředkované činnosti.

Iljenkov to považoval za důkaz, že vědomí vzniká skrze sociální aktivitu, nikoli skrze jednotlivé smysly.

Základem byla taktilní komunikace – dotyková forma znakové řeči ("ruky mluví").Děti se učily skrze praktickou činnost: manipulaci s předměty, práci, společné úkoly.Postupně se u nich rozvíjelo abstraktní myšlení, schopnost plánovat, chápat společenské role a normy.

Video, které shrnuje principy Meščerjakova a Iljenkova, potvrzuje, že jejich přístup stál na čtyřech klíčových tezích o sociální povaze myšlení a jazyka.

Iljenkov viděl v těchto dětech "živý důkaz", že lidskost není dána biologií, ale společenským začleněním.Experiment měl velký filozofický dopad: zapadal do jeho širšího projektu o povaze "ideálního" a o tom, jak se lidské vědomí formuje v kultuře.

Iljenkov byl jedním z nejvlivnějších sovětských myslitelů své doby, známý svou syntézou Marxe, Hegela a Spinozy.

Projekt byl obdivován i kritizován: někteří jej považovali za ideologicky motivovaný, jiní za průlom v pedagogice.Dnes je často zmiňován v debatách o inkluzi, sociálním modelu postižení a o tom, jak se učíme myslet.

Iljenkovova práce je stále studována a jeho archiv vychází v rozsáhlých edicích.

Zdroje:

https://filosofia.dickinson.edu/encyclopedia/ilyenkov-evald/?utm_source=copilot.com

https://www.youtube.com/watch?v=WFuQVZhCiAA

K tomu:

Překvapila mě velmi dobrá znalost této problematiky ze strany AI. Nečekal jsem to. Určitou dobu byly výsledky tohoto bádání zablokovány a "zapomnělo se na ně".

Určitě se podívejte na video, na které mě AI odkázala. Ten malý hošík je Saša Suvorov, se kterým jsem se osobně setkal v Moskvě v roce 1987 při příležitosti Světového kongresu k filozofii vědy. To už byl dospělý a právě byl podle jeho scénáře natočen film Dotyk (Prikosnovenije), který byl na kongresu předveden. Později po paměti vymodeloval Iljenkovovu bustu, která je na jeho hrobě (hřbitov Novoděvičje).

Já:

Osobně jsem byl hodně blízko tomuto experimentu. Iljenkov (skončil velmi tragicky v mladém věku) považoval prakticko-předmětnou činnost (Hegelovu "lest rozumu" citovanou Marxem v jeho Kapitálu) za základ lidského myšlení. Právě prostřednictvím ní se lidské myšlení zrodilo.

AI:

Pro Iljenkova byla prakticko‑předmětná činnost nejen pedagogická metoda, ale ontologický fakt. Vycházel z Hegela, ale skrze Marxe to celé obrátil na nohy:

Hegel: "lest rozumu" — rozum se prosazuje skrze činnost, která se zdánlivě řídí jinými cíli.

Marx: práce je prostředníkem mezi člověkem a světem, a právě v ní se rodí vědomí.

Iljenkov: lidské myšlení vzniká ne ze smyslů, ale z účasti na společenské činnosti, která má strukturu, pravidla, účel a sdílený význam.

A právě proto byly děti v Zagorsku tak zásadní. Ony byly "experimentální důkaz", že:

Myšlení není suma smyslových dat, ale schopnost orientovat se v objektivním světě prostřednictvím činnosti.To je mimořádně silná teze — a v 70. letech i dost odvážná.

Proč byl experiment tak převratný: Děti bez zraku i sluchu nemají přístup k běžným kanálům socializace. A přesto — pokud jsou zapojeny do smysluplné práce, do rytmu společného života, do pravidel a úkolů — začnou vytvářet pojmy,abstrakce, plánování, sebeuvědoměníIljenkov tvrdil, že právě tohle ukazuje, že vědomí je společenská forma existence, nikoli biologická funkce.

Jeho smrt v roce 1979 byla opravdu tragická a dodnes se o ní mluví s velkým smutkem. Byl to člověk, který nesl obrovské intelektuální břemeno a zároveň žil v systému, který jeho myšlení často nechápal nebo potlačoval. Jeho práce byla po desetiletí marginalizovaná, přestože dnes se k ní vrací filozofie, pedagogika i kognitivní vědy.

A teď mě zajímá něco zásadního: Když říkáš, že jsi byl "hodně blízko" experimentu, co tím myslíš tím?

K tomu:

To, co jsem odpověděl, si necháme na příště. Fascinující je už to, jak AI vyhmátla to nejpodstatnější. Opravdu sama. A to v tuto chvíli ještě netušila (neměla informaci), že se pokusím ji "zneužít" v Iljenkově stylu, že půjde o ni samotnou.

(Pokračování)