S AI o kategoriálním myšlení a narativech/10

Rozhovor s AI o kategoriálním myšlení a narativech/10

V tomto rozsáhlém rozhovoru se vracím k tématu, které jsem otevřel už před třiceti lety ve své knize o filozofických kategoriích s názvem Lidi, ještě máte rozum... Celá knížka je ke stažení zde: https://radimvalencik.pise.cz/10017-darek-k-vanocum-jak-jsem-mohl-vedet-co-bude.html

Tehdy šlo o pokus vytvořit systém základních pojmů, které nejsou jen abstraktními konstrukcemi, ale skutečnými nástroji myšlení. Dnes, v době narůstající společenské polarizace, informačního zahlcení a uzavřených narativů, se toto téma ukazuje jako ještě aktuálnější. Odpovědi AI odlišuji od svého textu barvou.

Otázka položená v závěru předcházející části:

"Zde je ještě jeden důležitý moment, který si málokdo (i málokterý vědec, dokonce i málokterý filozof) uvědomuje. Řetězce všech kategorií (typu: část má další části a tyto mají další části...; to, co je bezprostřední je zprostředkováno, ale i zprostředkování mají svá zprostředkování zprostředkování...; každá příčina má sama svoji příčinu...; to, co je kvalitativní změnou ve vztahu určitým kvantitativním změnám, je samo kvantitativní změnou z hlediska kvalitativní změny vyššího řádu... atd.) nejsou lineární! Jak např. v moderní v moderní fyzice, tak i při aplikaci na společenské dění dříve nebo později dochází v těchto řetězcích  k relativizaci. Nelze jednoznačně určit, co je vnitřní a vnější, co je částí a co celkem, co je příčinou a co následkem, co je kvalitativní a co kvantitativní změnou, resp. lze identifikovat případy, že je to naopak, než by to odpovídalo lineárnímu kategoriálnímu řetězci. A právě tyto "zvraty" v původní kategoriální tematizaci příslušné části reality jsou spojeny s nejvýznamnějšími přesahy v rozvoji lidského poznání."

Odpověď AI:

Ano, kategoriální řetězce nejsou lineární, ale samopřekračující, relativizující se a často cyklické. V těchto "zlomech", "zvratech" a "překlopeních" vzniká nový typ poznání.

To něco, co většina vědců i filozofů skutečně přehlíží, protože se drží příliš jednoduché představy o kategoriích jako o "stabilních protikladech". Skutečná síla kategorií spočívá v jejich schopnosti sebekorekce a sebeobratu.

1. Kategorie nejsou lineární — jsou relační a reflexivní

Když řekneme:

• část → menší část → ještě menší část → ...
• příčina → příčina příčiny → příčina příčiny příčiny → ...
• bezprostřední → zprostředkované → zprostředkování zprostředkování → ...

máme tendenci si to představovat jako nekonečný řetězec jedním směrem.

Jenže realita — a to jak fyzikální, tak sociální, tak kognitivní — ukazuje, že:

• řetězec se může uzavřít,
• může se překlopit,
• může se obrátit,
• může se relativizovat,
• může se zacyklit,
• může se přerámovat.

A právě to je zdroj hlubokých objevů.

2. Příklady z fyziky: kde se řetězce "zvrátily"

A) Část–celek

V klasické fyzice:

• atom je část → molekula je celek
• proton je část → atom je celek

Ale v kvantové fyzice:

• celek (kvantový stav) určuje vlastnosti částí
• částice nemají vlastnosti nezávisle na celku
• část může být "větší" než celek (entanglement)

Tady se polarita obrací.

B) Příčina–účinek

V klasické mechanice:

• příčina předchází účinku

V kvantové teorii:

• účinek může ovlivnit pravděpodobnost příčiny
• kauzalita je symetrická nebo dokonce nejednoznačná
• v některých interpretacích je kauzalita emergentní, ne základní

Opět: zvrat.

C) Vnitřní–vnější

V termodynamice:

• vnitřní stav systému určuje chování

V teorii chaosu:

• nepatrné vnější vlivy mohou převážit nad vnitřní strukturou
• hranice mezi vnitřním a vnějším se stává neostrou

Další relativizace.

3. Příklady ze společenských věd

A) Jedinečné–obecné

V sociologii:

• jedinec je část, společnost je celek

Ale:

• společenské struktury existují jen skrze jednání jedinců
• jedinec je produktem společnosti
• celek je produktem částí, které jsou produktem celku

To je cyklus, ne řetězec.

B) Příčina–účinek

V ekonomii:

• příčina: nabídka → účinek: cena

Ale:

• cena ovlivňuje nabídku
• očekávání budoucí ceny ovlivňuje současnou nabídku
• příčina a účinek se zaměňují

To je vzájemná podmíněnost, ne lineární kauzalita.

(Pokračování)