Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

ondrey: Bohuzel text skript ma ambici „presahnout neoklasiku“ a „rozsirit teorii“, ale zatim to zustava hlavne na urovni prohlaseni. Pokud ma nekdo tvrdit presah, musi ukazat bud novy model s novou rovnovahou, nebo aspon jeden teorem s jasnymi predpoklady, nebo empiricky obsah: co se da merit, odhadnout, predikovat a v cem EPS prekonava standardni aparat. Tady se casto jen prelepuji pojmy a dovysvetluje se to narativem, takze sam v to zadne podstatne dodatky nevidim (konkretne v mych komentarich skoro kazdy den)
Klicovy problem je Vilfredo Pareto. V EPS se Pareto-optimalita spojuje se „socialni vstricnosti“, ale to samo o sobe z definice Pareta neplyne. Welfare economics presne rozlisuje efektivnost a rozdeleni. Jakmile se do zakladu vlozi predpoklad „alokace podle vynosnosti bez ohledu na vlastnictvi“, tak se do modelu vlozi presne to, co ma byt vysvetleno: proc v realu vlastnictvi, moc, capture, kreditni omezeni a nekompletni kontrakty nebrani alokaci podle vynosnosti. To je jadro sporu. Idealizace je normalni, ale pak musi prijit dalsi krok: explicitne modelovat odchylku, kanal deformace a novou rovnovahu. Tady se to casto shrne do slova „pozicni investovani“ jako univerzalni pytel na vsechno.
Dalsi slabina: „kaskadove generovani prilezitosti“ zni dobre, ale chybi tvrde jadro. Co presne je „investicni prilezitost“ jako ekonomicky objekt, jaka je technologie jeji tvorby, jak se siri v siti, co je mereno, co by teorii vyvratilo. Bez operacionalizace je to spis metafora nez analyticky koncept.
A vztah k Hurwicz/Myerson/Trockel je zatim hodne retoricky, pujcujici si jejich velka jmena na efekt, nez aby se zabyval jejich prinosem a kompletni praci. Pokud se ma tvrdit, ze standardni mechanism design „nevidi podstatu“, musi se presne ukazat kde selhava konkretni teorem nebo predpoklad, a co EPS pridava jako formalni nahradu. Bez toho to pusobi jako komentar k literatuře, ne jako demonstrace nove teorie.
Abych byl fer: nejsilnejsi cast, kterou ty skripta realne nabizi, je jednotici „investicni prizma“ (nahradit cast spotreby investicni logikou budoucich prijmu) a pojmenovani institucionalni deformace jako strategicke investice do pozice. A prinos je i didakticky: seznam kroku „od konceptu k modelu“ je pouzitelny, jako nejaky checklist alternativy pro studenty pri uvodu ekonomie, i kdyz z toho zatim nevznika ROZHODNE novy teoreticky aparat.