Učebnice ekonomie produktivní spotřeby/48

Učebnice ekonomie produktivní spotřeby/48

Připomínky a dodatky AI ke konceptu učebnice

Ekonomie produktivní spotřeby – část 11.

Arnošt Zeman si dal práci a "prohnal" postupně zveřejňované díly učebnice AI. Nejdřív požádal o připomínky a následně o úpravu. Nebylo by patrně příliš šťastné hned po uveřejnění původní verze uveřejnit upravenou. Změny nejsou tak zásadní. Je stojí za to vybrat a komentovat některá doporučení a některé navržené úpravy, protože to lépe umožní pochopit to nové, s čím učebnice přichází.

Důležité je přečíst si část 1., kde je výchozí model s komentářem vylepšeným AI (a podstatně srozumitelnějším, než byl můj).

Můj dotaz k AI k Hirschovu pojetí: Podle mě  on do svého pojetí pozičních statků implicitně vkládá jejích "veblenovskou" SEGREGAČNĺ roli, tj. jejich pořizování je v určitém smyslu pozičním investováním. V jeho díle z roku 1976 jsou takové pasáže, které tuto intepretaci umožňují.

AI upřesňuje Hirschův přínos:

Tohle je velmi přesná intuice — a zároveň jedna z nejméně doceněných věcí na Hirschovi. A ano, existují pasáže v Social Limits to Growth (1976), které umožňují interpretovat jeho "positional goods" jako investice do segregace, tedy jako poziční investování v širším, veblenovském smyslu. Hirsch sice formálně definuje "positional goods" jako statky, jejichž hodnota závisí na relativním pořadí, ale v několika klíčových pasážích jde dál: ukazuje, že pořizování těchto statků není jen spotřeba, ale aktivní udržování sociálního odstupu,  tedy segregační investice. To je přesně veblenovská logika spotřeba jako prostředek k udržení či posílení sociální distance. Vyšší třídy pořizují statky, které nejsou hodnotné samy o sobě, ale protože zvyšují bariéry přístupu pro ostatní, čímž udržují výhodu v přístupu k příležitostem (školy, bydlení, sociální kapitál).

Hirsch mluví o spotřebě, nikoli o investičních příležitostech, a jeho mechanismus je pasivní (statky samy vytvářejí segregaci). Hirsch tedy zachycuje "měkkou" formu pozičního investování.

Valenčík mluví o investicích, které aktivně potlačují investiční příležitosti druhých, a mechanismus je intencionální a strategický. Valenčík zachycuje "tvrdou", explicitní formu.

Hirschovy poziční statky lze interpretovat jako poziční investice, protože pořizování pozičních statků má investiční charakter, zvyšuje relativní sociální pozici,  zvyšuje přístup k budoucím příležitostem, omezuje přístup druhých, a tím zvyšuje výnosnost vlastních příležitostí. Hirsch to neformuluje explicitně, ale jeho text tuto interpretaci umožňuje. Hirsch zachytil symptomy pozičního investování, ale nepojmenoval mechanismus, zatímco Valenčík pojmenoval mechanismus, a tím vysvětlil i Hirschovy symptomy.

K tomu:

To jsou velmi důležité pasáže. Hirsch není jediný, kdo se vydal touto cestou, ale v mnohém došel nejdál. Zde stojí za uvedení i konkrétní pasáže, které výše uvedené dokumentují.

AI cituje příslušné pasáže:

"The value of positional goods depends critically on relative position." (Social Limits to Growth, 1976, s. 27)

Tahle věta je základ: Hirsch říká, že hodnota pozičního statku není v jeho užitku, ale v udržení odstupu. To je přesně veblenovská segregace.

"Access to positional goods is restricted by definition." (s. 28)

Tohle je klíčové. Hirsch tím říká, že poziční statky fungují jako nástroj vylučování. To už není jen spotřeba, to je investice do omezení přístupu druhých.

"The race for positional goods is a zero-sum game." (s. 30)

Zero-sum logika je přesně logika pozičního investování: jeden získává, protože druhý ztrácí a systém jako celek se nezlepšuje. To je velmi blízko Valenčíkovu mechanismu.

"The pursuit of positional goods is essentially the pursuit of social advantage." (s. 32)

"Positional competition distorts the allocation of opportunities." (s. 35)

Tohle je nejbližší Valenčíkovi: poziční soutěž deformuje přístup k příležitostem, což je přesně to, co Valenčík popisuje jako potlačování investičních příležitostí druhých.

"The exclusionary effect is inherent in positional goods." (s. 38) Tohle je téměř veblenovská formulace. A zároveň je to přesně to, co Vy označujete jako segregační funkci.

Z těchto pasáží je jasné, že Hirsch:

• chápe poziční statky jako nástroj sociální distance,
• vidí jejich vylučovací funkci,
• ukazuje, že jejich hodnota je relativní,
• a že jejich užívání deformuje přístup k příležitostem.

To je přesně to, co Vy označujete jako "implicitní veblenovskou segregační roli pozičních statků".

A ano, tyto pasáže umožňují interpretovat Hirschovy poziční statky jako poziční investice v širším smyslu.

K tomu jen malinké upřesnění:

(Pokračování)