Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

ondrey: Dnes jsem si dal posledni z meho pohledu marnou, ale pracnou snahu autorovi stranek :
K jadru selhani na ktere jsem si dovolil upozornit: tvrzeni „v ekonomii produktivni spotreby jsou paretovska optima nejen efektivni, ale zaroven socialne vstricna“ je porad extremne silne NEPODLOZENE tvrzeni. Cernikova pripominka neni „setrvacnost“, ale zakladni ekonomicka metodologie: Pareto-optimalita sama o sobe nic nerika o spravedlnosti ani solidarite. To je standardni vysledek welfare economics: efektivnost a rozdeleni jsou dva ruzne rozmery. Prvni welfare teorem rika (za silnych predpokladu), ze konkurencni rovnovaha je Pareto-efektivni; druhy welfare teorem rika, ze ruzna Pareto-efektivni rozdeleni lze dosahnout vhodnymi transfery. Jinymi slovy: „socialni vstricnost“ neni vlastnost Pareta, ale volba spolecenskeho kriteria a institucionalniho mechanismu (transfery, dane, pravidla vymahatelnosti) - pokud autor tuto problematiku resenou ekonomickou teorii vubec chape. Sam o tom pochybuji.
Autorova slovni obrana „to plati v EPS - ekonomie produktivni sluzby, protoze mame predpoklady“ problem neresi, ale potvrzuje: kdyz do zakladu vlozi autor predpoklad „investicni prilezitosti jsou vyuzivany podle vynosnosti bez ohledu na vlastnictvi prostredku a prilezitosti“, tak kdosi naivne si do modelu vlozil prave to, co ma byt vysvetleno: proc vlastnictvi, moc, capture, kreditni omezeni a nekompletni kontrakty v realu nebrani alokaci podle vynosnosti. V realne ekonomii vlastnictvi a kontrola roli hraji prave proto, ze (i) lidsky kapital nejde plne zastavit jako kolateral, (ii) existuje moral hazard a nepozorovatelne usili, (iii) informacni asymetrie a transakcni naklady, (iv) trzni sila a regulacni capture, kdyz se pohybujeme na financnich trzich. Pokud tohle „odmyslite“, dostanete krasny svet – ale to je konstrukce idealu, ne dukaz, ze Pareto optimum je automaticky „socialne vstricne“.
A posledni bod: rict „to, pro jakou tridu her/ekonomik to plati, si teprve ukazeme“ je presne to, co kritika pozaduje. Dokud neni jasne, jaka trida modelu, jake predpoklady, a kde je dukaz, nelze tvrzeni prezentovat jako „prokazany posun teorie“, ale jako programovy slogan, jako proste nic. Pokud mate mechanismus (jak se autor stranek adoruje prostrednictvim IA), ukazte ho explicitne: kdo je hrac, jake ma payoffy, jak se meni rovnovaha a jaky konkretni institucionni navrh odstrani odchylku od idealu. Bez toho se jen prelepuji pojmy a vyzyva se ctenar k vire…ci vzdychum…jsem bytostne presvedcen a jak to zname…
Nikdo vam nevycita, ze pracujete s idealizaci – to dela kazda teorie. Problem je dalsi krok. Fyzika i moderni ekonomie nejdrive postavi idealni model (hmotny bod, idealni trh) a pak explicitne modeluje odchylky (treni, informace, trzni sila, regulace…). U vas se vsechny odchylky shrnou do slova „pozicni investovani“ bez konkretniho kanalu: kdo co blokuje, jak se meni payoffy, jak vypada nova rovnovaha. Kritika, ktera na tohle upozorni, neni „slepenec diletanta“, ale normalni dotaz na mechanismus. Pokud ma byt tvrzeni o Pareto-optimu jako socialne vstricnem skutecnym prispevkem, ne stitkem, bude potreba ukazat explicitni model, kde to lze spocitat a overit – ne jen prohlasit, ze „to plati v ekonomii produktivni spotreby“ a zbytek nechat na vire…a zaciti opravdu poradne pracovat.