Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

ondrey: Je sebeohleduplne, ze autor se rozhodl vzit upozorneni na znacne nesrovnalosti v teto "Ucebnici" od 1.1.2026 vazne a verejne na ne reagovat. Nepisu je kvuli sobe, ale jemu, aby sam na zrdcadle obrazovky videl, jak se bohuzel myli. O to vic je ted potreba drzet se veci, ktere jsou kontrolovatelne a vedecky obhajitelne. Ne “dojmu”, ne “setrvacnosti”, ne “Prokrustova loze- reckeho mytu, kdy loupeznik Prokrustes nutil pocestne lehnout si na zelezne loze pevne delky- v mem pochopeni autorovych slov: hodnotit nebo interpretovat novy jev jen pres stary ramec, ignorovat podstatne rysy, ktere do ramce nepasuji, nebo naopak “orezat” tvrzeni tak, aby se tvarilo kompatibilne - TO SE VSE v "Ucebnici" DEJE- a proto na to upozornuji, i kdyz meni podstatu. ”, ale normalni metodologicke hygieny, bez ktere se z ucebnice snadno stane jen hezky zabaleny narativ.
II. AI NENI test pravdy a “AI souhlas” neni vedecky dukaz
Ano, AI umi nabidnout alternativni formulace a argumentacni mosty. To je uzitecne jako redakcni a brainstormingovy nastroj. Ale je zasadni rozdil mezi:
“AI mi pomohla prepsat text srozumitelneji / navrhla alternativy” (v poradku),
a “AI potvrdila, ze je to vedecka pravda / ze to tak je v realite” (metodologicky omyl)!!!
Generativni AI umi byt presvedciva (ne v rukou jakehosi pomatence) i kdyz se myli. Navic jde velmi snadno “postrcit”: kdyz ji date ramec “tohle je ontologicky fakt”, postavi kolem toho vyklad; kdyz ji date ramec “tohle je propagandisticky skok”, postavi kritiku. To neni verifikace. Verifikace je dukaz, derivace, data, test, replikace. AI k tomu muze pomoct jako asistent, ale nemuze to nahradit.
III. PARETO optimum = efektivnost, ne socialni vstricnost (pokud to nema byt teorem)
Tady je jadro. Pareto optimalita je standardne definovana tak, ze nelze zlepsit jednoho bez zhorseni druheho. Hotovo. Z teto definice NEPLYNE:
-spravedlnost,
-solidarita,
-“vstricnost”,
ani jakakoli moralni kvalita vysledku.
Pareto-efektivni muze byt i stav s brutalni nerovnosti nebo s rentami. Proto tvrzeni typu:
“vsechna paretovska optima jsou socialne vstricna” je extremne silne a vedecky MIMO.
A ted je klic: takova veta muze byt vedecky obhajitelna jen dvema zpusoby:
(a) jako teorem: z jasnych predpokladu + dukaz,
nebo
(b) jako omezeny vysledek: “plati to v uzke tride her/ekonomik, kde X, Y, Z” (a mimo tu tridu uz ne).
Cokoliv jineho je jen prelepeni pojmu: vezmu myslenku a funcni princim italskeho inzenyra Vilfreda Pareta, ekonoma a sociologa “Pareto optimum / Pareto efektivnost: stav (alokace), kdy nelze zlepsit situaci jednoho, aniz se zhorsila situace druheho” a nalepim k nemu “vstricnost”. To ale neni posun teorie, to je slovnikovy autoruv slaby trik.
IV. “ONTOLOGICKY FAKT v ramci teorie” neni argument o realite
Formulace typu “investicni prilezitosti muze generovat jen clovek, to je ontologicky fakt v ramci teorie” je ve skutecnosti priznani: “tak jsme si to v teorii nastavili”.
To muze byt v poradku jako vychozi predpoklad modelu. Ale z predpokladu se nesmi delat automaticky zavery o svete. Jakmile se z “v ramci teorie” prejde na:
“proto se ekonomika vraci k cloveku”, “proto jsou Pareto optima vstricna”,
tak tam chybi nejdulezitejsi krok: ukazat mechanismus, rovnovahu a mapovani do empiricke reality.
Jinak je to presne to misto, kde se z definic stava propaganda: normativni narativ se schova do pojmu a pak se vydava za analyticky zaver.
V. “MAXIMALIZACE uzitku” vs “MAXIMALIZACE budouciho prijmu” neni automaticky nova teorie
Nestaci prehodit slovo “ocekavany uzitek” za “soucasna hodnota budouciho prijmu”. To muze byt jen preformulovani standardni intertemporalni volby. Pokud ma jit o posun, musi byt videt, kde se meni struktura problemu, napr.:
informace (kdo co vi),
incentivy (co se komu vyplati),
enforcement (co je vymahatelne),
kontrakty (co lze smluvne pokryt),
externality, nerovnost,
a hlavne jak se formalizuje “pozicni investovani” tak, aby z toho vysla nova rovnovaha a testovatelna predikce.
Bez toho to zni jako politicke “stacilo neoklasice”, ne jako teoreticky posun.
VI. “Bez ohledu na to, komu patri prostredky” je first-best predpoklad, ne vysledek
TVRZENI, ze investicni prilezitosti se vyuzivaji podle vynosnosti bez ohledu na vlastnictvi, je prakticky popis idealniho sveta asi jako v 16-17.stoleleti literarni experimenty Thomase Moora ci Slunecnimu statu Tommasa Campanella: kompletni kontrakty, vymahatelnost, dostatek informaci, bez moci a bez capture.
Jenze prave tohle se ma vysvetlit, ne vlozit do zakladu jako samozrejmost. Pokud se to bere jako predpoklad, pak “vyleze” hezky svet efektivnosti a kooperace. Ale to je konstrukce, ne OBJEV. A pokud se rekne “v realu to neplati kvuli pozicnimu investovani”, tak se musi ukazat konkretni kanal: kdo co blokuje, cim, proc se mu to vyplati, a jak to meni rovnovahu.
VII. Aby to nebyly jenom hrabeci rady:CO by z toho udelalo ucebnici a ne jen “vypraveni” Pokud maji studujici (a nejen my dva) posoudit, zda jde o teorii, staci jednoduchy checklist:
Definujte “socialni vstricnost” operacionalne (jedna formalni veta).
Sepiste presne predpoklady, kdy ma platit “Pareto = vstricnost”.
Dejte teorem / tvrzeni + dukaz (nebo aspon derivaci v modelu).
Uvedte kontra-priklad, kde to neplati (vedecka poctivost).
U “pozicniho investovani” dejte meritelne kriterium: jak to poznate v datech / v instituci.
Dejte jednu testovatelnou predikci: co se ma stat, kdyz se zmeni pravidlo/instituce.
Tohle neni “setrvacne mysleni”. Tohle je elementarni vedecka kontrola, bez ktere se studujici nauci jen styl psani, kde se tvrdi hodne a dokazovani nula.
VIII. Muj ZAVER
AI muze zlepsit sloh. Ale “AI souhlas” neni verifikace. A Pareto optimum je efektivnost, ne moralni certifikat. Pokud ma byt jadro ekonomie produktivni spotreby “zasadni posun”, musi byt ukazano presne: predpoklady → mechanismus → rovnovaha → (idealne) testovatelna implikace. Jinak to bude porad pusobit jako narativ, ktery se tvari vedecky, ale stoji hlavne na slovach a na autorite “AI”. Viel Erfolg...