Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

ondrey: Pekne povedena grafika dnes funguje; obsah ale casto dela nepojmenovany skok od ilustrace k tvrzeni o realite. Pokud to ma byt ucebnicove, musi se u kazdeho obrazku doplnit (1) presny herni/institucionalni model, (2) podminky, kdy tvrzeni plati, a (3) co se v rovnovaze meni, kdyz zavedeme navrhovany „mechanismus proti pozicnimu investovani“.
Problem je ale v obsahu: obrazky pusobi, jako kdyby samy o sobe dokazovaly silne teze. Ve skutecnosti jsou to ilustrace, ktere musi stat na presne specifikovanem modelu (predpoklady, informace, incentivy, vymahatelnost) – jinak je to jen hezka infografika s interpretaci navic.
I. ULTIMATNI HRA (10/90)
Tohle je klasicky priklad, ale popisek „odmitnuti je plne racionalni, protoze je to obrana proti budoucimu pozicnimu investovani“ je skok pres pul ucebnice.
V jednorazove ultimatum hre se standardni materialni vyplatou je odmitnuti 10 proti vlastnimu materialnimu zajmu. Aby bylo „racionalni“, musite zmenit model uzitku (napr. nerovnost v uzitku), nebo zmenit hru (opakovani, reputace, hrozby do budoucna, signalizace typu, enforcement). „Pozicni investovani“ je dynamicky argument (dnes prijmu nevyhodne rozdeleni -> zitra si protistrana upevni pozici). To ale znamena, ze to neni ultimatum hra, nybrz minimalne sekvencni hra s budoucimi koly a s konkretni technologii „konverze 90 do moci“. Bez toho je to jen pribeh, ne vysledek. Jak to opravit: staci mala formalizace. Napr. dvouperiodicky model: v prvnim kole rozdeleni urcuje pravdepodobnost, ze hrac 1 ziska „pozicni vyhodu“ (zlepsi outside option, ztizi pristup ke zdrojum, ovlivni pravidla). Pak ukazete, za jakych parametru je odmitnuti optimalni odpoved i pro hrace 2. Teprve pak je tvrzeni „plne racionalni“ obhajitelne. TIM uz se ovsem autor svym odlisnym videni reality nezabyva.
II. ODLISNE VNIMANI REALITY: „DOHODA MOZNA“ vs „KONFLIKT NEVYHNUTELNY“
Tady je jadro intuice spravne (neduvera a obavy o budoucnost zuzuji prostor dohody). Ale obrazek se tvari jako obecny zakon, pritom jde o konkretni strukturu hry. „Prostor pro dohodu“ neni psychologicky pojem, ale geometrie vyplat a outside options. Kdyz se meni, musi byt jasne proc: meni se informace? meni se enforcement? meni se payoffy (napr. hrozba budoucich sankci)? Pokud je pricinou „obava z pozicniho investovani“, opet je to dynamika a institucionalni kanal (jak presne dnesni rozdeleni vytvari zitrejsi dominanci). Bez toho je to popularizace, ne analyza.
Jak to opravit: jednou vetou vymezit model (napr. nevymahatelne dohody + moznost investovat do zhorsovani outside option druhe strany) a jednim radkem uvest predikci (kdy roste pravdepodobnost konfliktu, kdy roste velikost „bileho klina“ konfrontace).
III. „MODEL TRVALEHO RESENI OBTIZNE RESITELNYCH KONFLIKTU“ (kroky 1-3)
Tohle vypada jako plan obnovy duvery + reallokace zdroju + spoluprace -> „navrat k paretovskemu optimu“. Jenze „navrat k Paretu“ neni slogan, to je tvrzeni o dosazitelnosti (feasebility) efektivni hranice pri danych institucich.
Pokud mame konflikt kvuli incentivu k destruovani (pozicni investovani), tak bez zmeny pravidel/instituci se ten incentive vrati. „Podat si ruku“ neni mechanismus.!!! Mnozi soudruzi UVIDELI v padesatych letech v procesech, co to bylo podavat ruku Klemovi. Ano. „Podat si ruku“ je v politicko-institucionalnich konfliktech casto jen signal pro kameru, ne zmena hry. A prave politicke procesy ukazuji, ze kdyz zustane stejna struktura incentivu (mocenske pojistky, informacni monopoly, vymahatelnost selektivni podle frakce), tak se nasilne nebo selektivne represivni chovani vraci – i mezi lidmi, kteri si predtim verejne „potvrdili jednotu“.
V jazyce teorie her: potrebujete vysvetlit, jak se zmeni rovnovaha. Co se zmeni v payoffech, informacich, moznostech trestu/odmeny, kdo a jak vymaha dohodu.
IV. „NASTROJE POZICNIHO INVESTOVANI: FORMY DISKRIMINACE“
Tohle je z obrazku nejvic „v poradku“ jako taxonomie pro laika. Jen pozor na dve veci:
„Pozicni investovani“ musi byt definovane ostre, jinak se do toho vejde vsechno (od standardni konkurence az po korupci). Bez definice se z toho stane univerzalni nadavka.
Kategorie „financni/informacni/administrativni/silove“ se prekryvaji (informacni a administrativni jsou casto totiz; financni muze byt administrativni pres regulaci; atd.). To nevadi v popularizaci, ale v „ucebnici“ musite rict, co je kriterium deleni a jak to zmerite/poznate v datech.
Moje zakladni vytka: Jakmile „hrac“ prestane byt jednotlivec a je to organizace/stat/koalice, uz nejsme v dvouhracove hre. V ten moment pada jednoduchy most „z ultimatum hry na spolecnost“. Potrebujete model n-hracu, koalic, kolektivni akce, capture instituci a vymahatelnosti -ne tento ituitivni "presah z neoklasiky". Jinak se z toho stane moralni obrazek, ne analyza.