Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

ondrey: Dnesni dil (31) je konecne format, ktery by mohl byt pro ucebnici uzitecny: “laboratorni prace”, tj. zadani ukolu a kroku. To je spravny smer, protoze studujici aspon vidi, co ma delat. Zatim je to ale porad jen kostra a sliby (“odpoved je v dalsim pokracovani”). Aby to bylo realne pouzitelne jako ucebni material, je potreba udelat tri veci:\r 1. Dodat minimalni definice a jednotky “efektu”\rUkol 6 stoji na slove “efekty”, ale neni receno, co presne se meri: prijem? danove odvody? snizeni nakladu zdravotnictvi? snizeni nakladu na socialni davky? produktivita? kvalita zivota? Ucebnice musi mit aspon jednu tabulku “typ efektu -> komu vznika -> jak se meri”.\r 2. Zkonkretizovat subjekty a rozhodovani (kdo plati, kdo inkasuje, kdo rozhoduje)\rUkol 6.2 a 6.3 jsou spravne polozene, ale bez mapy akteru to nejde: jednotlivec, zamestnavatel, zdravotni pojistovna, stat/duchodovy system, poskytovatele vzdelavani, rodina, obec/region. Ucebnice potrebuje jeden “stakeholder diagram” a k nemu jasne: kdo ma pobidku podporovat prodlouzeni aktivity a kdo naopak nema.\r 3. Ukazat aspon jeden konkretni mechanismus (ne jen “navrhnout mechanismy”)\rUkol 6 mluvi o rozdeleni efektu a “navrzeni mechanismu”. V ucebnici ale musi byt minimalne jeden hotovy priklad mechanismu: kdo dostane podil z ceho, za jakych podminek, s jakou kontrolou, co kdyz nekdo nesplni. Jinak je to porad jen manazerska proklamace.\rCo se tyce ukolu 7 (vzdelani), text ma dobrou intuici (celozivotni trajektorie, zmeny profesni drhy, univerzitni site), ale ucebnicove je to zatim prilis “vize”. Pokud to ma byt ucivo, je potreba prepsat to do operacni podoby: co je “produkt univerzitniho vzdelani” (kompetence, site, projekty), jak se to pozna a jak se to zavadi v praxi (kroky, role univerzity, role firem, role absolventu).\rStrucne: dil 31 ma spravnou formu (zadani, kroky), ale chybi mu obsah, ktery jde zkontrolovat a vyucovat: definice efektu, mapa subjektu a aspon jeden konkretni mechanismus rozdeleni prinosu. Bez toho si student odnese “co bychom meli”, ale nenauci se “jak to udelat”.\rVedle toho mi porad neni jasne, proc se zde na strankach opakovane objevuje Klaus Schwab jako “tahoun restrikci”, ci odkopnuty Mikolov o kterem slysime pravidelne az goebblesovsky kazde dva tydny jakesi narky. Pokud je to mysleno jako analyticky faktor, musi byt presne receno, jaky je mechanismus vlivu (kdo, cim, pres jake instituce a pobidky) a kde je empiricky dokazatelna stopa. Jinak to pusobi jako anomizita: misto aby se popsal formalni konflikt zajmu a institucionalni kanaly, text si pomaha “jmenem-symbol”, ktere emocne ramuje problem, ale nic nevysvetluje. Pro ucebnici je tohle zbytecne riziko, protoze to u studujicich podporuje narativ misto analyzy.