Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

ondrey: Za me dnes zase spis vsechno propomina nedelni "placani do sirky v mori" nez posun ve „VIZI“.
Zamena „restrikce“ a „pozicniho investovani“
V poslednim odstavci si autor gratuluje k „zasadnimu poznatku“, ze pojmy „restrikce“ a „pozicni investovani“ pri blizsim MNE ohledani splyvaji. To ale neni objev, to je vysledek vlastni definice: kdyz si pozicni investovani predem nadefinuji jako potlacovani investicnich prilezitosti, tak mi z toho nutne vyleze, ze „restrikce = potlacovani prilezitosti“. Jenze v realne ekonomii existuji restrikce, ktere jsou neutralni nebo dokonce nutne pro efektivitu (bezpecnostni standardy, protimonopolni pravidla, ochrana pred podvody…). Hodit vsechny restrikce do pytle „pozicni investovani“ je analyticky lenive – v dobach profesni hrdosti se tomu rikalo -fuserina- zacneme tim zamlzovat rozdil mezi legitiminim omezenim a skutecne diskriminacni, pozicni blokadou prilezitosti.
Taxonomie nastroju pozicniho investovani
Vyjmenovani financnich, administrativnich, informacnich a silovych nastroju neni vubec spatne jako deskriptivni seznam, ale rozhodne nejde o nic „zasadniho“ a uz vubec ne o originalni posun. Podobne rozliseni najde student v kazdem trochu lepsim textu o regulaci, verejne volbe nebo politicke ekonomii: kdo ma pristup k financovani, kdo ovlada pravidla, kdo ma informace, kdo ma silu. Navic stejne typy nastroju pouziva i „perspektivni“ politika (treba kdyz chces podporit vzdelavani nebo mezigeneracni tymy). Rozhodujici neni, ZDA se pouziva financni/administrativni/informacni nastroj, ale KOMU meni payoffy a incentivy a s jakym efektem na celkovou efektivnost. Tady se opet vyhyba skutecnemu mechanism designu.
Zase binarni mapa sveta
Uz po nekolikate se opakuje stejna sablona: gender a „greendealova“ firemni kultura, obchodni sankce, institucionalni hodnoceni vedy – to vse je strceno do pytle „vnucenych restrikci“ a propojeno s globalni moci a skrytou genocidni logikou. Proti tomu se postavi „perspektivni“ svet, kde firmy delaji mezigeneracni tymy, ekonomika je zalozena na produktivnich sluzbach a vede se dari v mezioborovych projektech. Z hlediska vizionarskeho blogu to pusobi hezky, ale z hlediska teorie je to porad jen moralne prebarvena binarni mapa „my vs. oni“. Bez konkretniho modelu pobidek a rovnovah (kdo ma co z ESG, z Green dealu, z duchodove reformy, z hodnoceni vedy) zustava vsechno na urovni hesel.
„Popularizace jako motor teorie“
Posledni veta o tom, ze popularizace inspiruje teorii, by mohla byt pravdiva – jenze v tomhle pripade je vysledek spis opak: cim vice zjednodusuje, tim vice si slucuje rozdilne pojmy (restrikce, pozicni investovani, globalni moc) do jedne mlhy. Skutecny posun by byl, kdyby z dnesni taxonomie nastroju pozicniho investovani vznikl konkretni model: kdo, za jakych podminek investuje do deformace instituci, jake ma payoffy, jak vypada rovnovaha a jaky mechanismus by tu rovnovahu menil smerem k vetsi efektivnosti.
Me shrnuti: dnesni dil podle me vizim nepomaha – jen znovu nafukuje vlastni ramec „restrikce = pozicni investovani = globalni moc“ a vydava to za novy objev. Pokud ma serie „Dobra teorie dneska: prosadi se?“ byt o te teorii, ne o pocitu vyvolenosti autora, bude muset prijit neco vic nez tohle... ale jak rekl doktor Husak jistych problemech s cjastou inteligence...nikdo to necita, jde to do schrottu...na XIV. sjezdu