Učebnice ekonomie produktivní spotřeby/25

Učebnice ekonomie produktivní spotřeby/25

Z určitých důvodů daných některými taktickými aspekty prezentace teoretických výsledků využitelných při orientaci v současné turbulentní době uveřejňuji ještě před koncem roku na pokračování pracovní verzi konceptu učebnice ekonomie produktivní spotřeby.

Experimentální mikroučebnice nové ekonomie:

Ekonomie produktivní spotřeby – část 25.

c) Poznámka týkající se setrvačnosti konfliktů a příčin setrvačnosti konfliktů

V přírodě i ve společnosti se setkáváme s procesy, které mají zajímavou vlastnost: Jsou setrvačné. Zpravidla mají i značný význam. Setrvačným společenským fenoménem je například inflace. Odhalení mechanismů, které fenoménu inflace propůjčují atribut setrvačnosti, je velmi důležité a proces jejich odhalování byl spojen s řadou významných objevů.

Koncept, který jsme uvedli, nejen umožňuje odlišit perspektivní a restriktivní reformy, ale rovně identifikovat velmi podstatné součásti mechanismů setrvačnosti vzniku a prohlubování společenských konfliktů jak v dané oblasti, tak obecně. Mechanismus setrvačnosti lze popsat takto:

- Hráč, který využívá poziční investování, potřebuje k tomu, aby si výhodu pozičního investování mohl udržovat, určité prostředky.

- Důsledkem pozičního investování je snižování dynamiky ekonomického růstu v daném systému a dříve či později i snižování efektivnosti systému.

- To vede hráče, který využívá možnost pozičního investování k tomu, že si vynucuje stále větší procento výnosu ze společné akce.

- V důsledku toho se hráč, který je obětí pozičního investování, cítí stále více diskriminován a klade stále větší odpor, což vede hráče, který využívá poziční investování k tomu, aby usiloval o získání stále většího množství prostředků k pozičnímu investování.

- To v podmínkách snižování dynamiky ekonomického růstu systému a případně i jeho poklesu vede k tomu, hráč, který je obětí pozičního investování klade ještě větší odpor.

- Atd.

Jakmile je odstartován výše uvedený proces a zpomalení ekonomického růstu systému přeroste v úpadek, přerůstá odpor diskriminovaného hráče dříve či později v konflikt.

d) Jak přejít od konceptu k modelu

Nejdůležitější při převedení konceptu do podoby modelu (který slouží nejen jako prizma identifikování ve společenské realitě toho, co bez tohoto prizmatu není vidět či není vidět dostatečně ostře), je přesně identifikovat hráče ve spojitosti s tím, jak využívají určité formy pozičního investování v dané oblasti či jak se stávají oběťmi pozičního investování. K tomu bude nutné vyvinout příslušnou metodiku.

Z hlediska výuky se pro vyvinutí příslušné metodiky nabízí to, co se nazývá laboratorní cvičení, tj. zadá se určité téma a s využitím osvědčených nástrojů týmové práce se řeší. Jako vhodné v současné době se nabízejí zejména tato témata:

- Reakce na problém udržitelnosti systému průběžného penzijního pojištění formou administrativního prodloužení doby odchodu do penze (restriktivní přístup), nebo vytvoření systému motivací zaměřeného na všechny zúčastněných subjekty (klienty systému, poskytovatele, např. zdravotních, lázeňských služeb a zprostředkovatele těchto služeb, vzdělávací instituce na všech úrovních, firmy v rámci firemní kultury apod.), jehož synergickým efektem (toho systému motivací) je prodloužení doby dobrovolného produktivního uplatnění člověka dle jeho individuálních možností a podmínek, v nichž se nachází (perspektivní přístup).

- Řešení problému šetrného vztahu k přírodnímu prostředí a vytvoření podmínek pro dynamický a neomezený ekonomický růst (s perspektivou překročení některých časoprostorových omezení podmínek zrodu a stávající existence lidské pospolitosti): Buď restriktivní formou Green dealu, nebo perspektivní formou výrazného zvyšování inovačního potenciálu společnosti formou produktivních služeb zaměřených na člověka a s tím spojeným radikálním snižování negativního vlivu ekonomiky na čerpání přírodních zdrojů a zatěžování přírodního prostředí.

(Pokračování)