Učebnice ekonomie produktivní spotřeby/9

Učebnice ekonomie produktivní spotřeby/8

Z určitých důvodů daných některými taktickými aspekty prezentace teoretických výsledků využitelných při orientaci v současné turbulentní době uveřejňuji ještě před koncem roku na pokračování pracovní verzi konceptu učebnice ekonomie produktivní spotřeby.

Experimentální mikroučebnice nové ekonomie:

Ekonomie produktivní spotřeby – část 9.

d) Funkce neutrality pozičního investování

(Pokračování kapitoly)

S určitým zjednodušením lze říci, že v ekonomii produktivní spotřeby hraje poziční investování obdobnou roli, jakou má indiferenční křivka v neoklasické ekonomii.

Pro ilustraci a lepší srozumitelnost připomeneme paradox, který vzniká v ultimátních hrách. Jedná se o experimenty, v nichž kouzelný dědeček (experimentátor) nabízí hráčům určitou částku (například 100 korun), aby si ji v některé alternativě výplat v desetikorunách rozdělili. Jeden z hráčů dává nabídku, druhý buď souhlasí, nebo rozdělení odmítne. Když souhlasí, rozdělí se podle návrhu, když nesouhlasí, nikdo nedostane nic. Nabídky rozdělení 90 (nabízejícímu) : 10 (druhému hráč) jsou ve velké většině případů odmítnuty, i když odmítající hráč přijde o 10 či více korun. Statisticky se hráči většinou spokojí s rozdělením 60:40, ale někteří bezpodmínečně trvají na rozdělení 50:50. Je to jen záležitost psychologie, např. závisti či pocitu křivdy, nebo existuje hlubší příčina, kterou může odhalit model pozičního investování? Lze ukázat, že model pozičního investování dává nejlepší odpověď. Vyplývá z něj i to, že subjektivní pocity (pocit křivdy, závisti, nespravedlnosti) jsou odvozeny z individuální i přenesené společenské zkušenosti a jako takové jsou zakotveny v rozhodovacích psychických mechanismech člověka, aniž si to dostatečně uvědomujeme. Podobné situace mohou vznikat v již zmíněných případech dělení kořisti, výsledků společenského podnikání, ve vztahu zaměstnanec-zaměstnavatel apod.

c) Formy pozičního investování a společný základ diskriminace založené na majetkové nerovnosti

K potlačení investičních příležitostí jednoho subjektu druhým dochází následujícími formami:

- Využití finančních nástrojů: Omezením přístupu k investičním prostředkům.

- Využití administrativních nástrojů: Znemožněním realizace určitého typu investičních příležitostí administrativními omezením, zpravidla selektivními.

- Využití informačních nástrojů: Selektivní zpřístupnění či omezení informací nezbytných pro generování či realizaci určitého typu investičních příležitostí.

- Využití silových nástrojů: Destrukce prostředků nezbytných k realizaci určitého typu investičních příležitostí (při přerůstání pozičního investování v konflikt).

Současně můžeme rozlišit přímé a nepřímé formy pozičního investování:

- O přímé formy se jedná tehdy, když jeden subjekt bezprostředně působí na druhý (např. neposkytne finanční prostředky či použije silové nástroje).

- O nepřímé formy se jedná tehdy, když jeden ze subjektů investuje do deformací institucionálního systému.

Příklad:

- Uveďte konkrétní příklady jednotlivých forem pozičního investování a zamyslete se nad tím, zda neexistují ještě nějaké další formy. (Prezentovaný výčet forem pozičního investování patrně není úplný).

- Zdůvodněte, proč se jedná o přímou či nepřímou formu pozičního investování.

d) Je poziční investování vždy spojeno s potlačením investičních příležitostí?

To, že se jedná o univerzální model (kdy jeho univerzalita má také určité hranice), není třeba (a ani není možné) prověřovat empiricko-statisticky, ale interpretačně (ukázat, že se vyskytuje  všude, dokud se nedostaneme k dalšímu horizontu poznání). Je to metodologicky zcela  odlišná situace než v případě, že vystačíme se empiricko-statistickými nástroji.

Jednou z možností, jak předpoklad obecnosti spojení pozičního investování s potlačováním investičních příležitostí prověřit, je hledat vyvracející příklad. K tomu může sloužit cvičení při výuce dané problematiky, ale např. lze využít i AI. Doporučuji bedlivě přečíst, protože je to i důležitý příklad toho, jak pracovat s pojmy.

Poznámka: Je překvapivé, jak rychle a poměrně přesně dokáže AI reagovat na argumentaci a upřesňovat obsah i interpretaci pojmů.

Zde je příklad takové komunikace:

Otázka:

Otázka:

Má pozičního investování (to je podstatné, zda vždy) formu záměrného potlačení čí omezení některých investičních příležitostí, kterými disponuje jeden subjekt, druhým subjektem, který využívá svoji majetkovou převahu?

Odpověď AI:

Strukturální analýza moci: Poziční investování jako forma záměrného omezení přístupu k výnosným investičním příležitostem je koncept, který umožňuje analyzovat mocenské asymetrie nejen v ekonomice, ale i ve vzdělávání, zdravotnictví, vědě atd. Je každé omezení investiční příležitosti poziční? Například omezení kvůli nedostatku zdrojů nebo bezpečnostním důvodům nemusí být poziční ve smyslu využití majetkové výhody k diskriminaci druhého subjektu. Nebo když stát neinvestuje do školství – je to poziční investování, nebo prostě nedostatek politické vůle? Jak zachytit "skryté" formy pozičního investování? Např. kulturní kapitál, jazykové bariéry, neformální sítě – tyto faktory mohou být těžko měřitelné, ale zásadní.

(Pokračování)