Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

ondrey: A jsme u toho, jak je vse mimo v dnesni dobe a nepouzitelne. Marxuv model spotreby kapitalisty a jeho logika akumulace NEodpovida moderni ekonomice, kde kapitalista musi krotit sve vydaje kvuli danim, regulacim a trznimu riziku, a nejvynosnejsi sektor neni \"vykořisťovani delniku\", ale institucionalne chranene odvetvi bankovnictvi, ktere Marxova teorie neni schopna ani zachytit, ani vysvetlit.\rMarxuv model kolobehu kapitalu G–W–P–W\'–G\' je postaven na predpokladu, ze kapitalista pouze \"existuje\" a \"hraje svou roli\", nikoli ze zije v realne trzni ekonomice s konkurencnim tlakem, regulacemi, rizikem a distribuovanou informacni nejistotou.\rProto tvrdi:\rkapitalista potrebuje jen spotrebu \"jako delnik\", vice tato forma obehoveho procesu nepredpoklada (MEW 24, s. 84–85)\rToto tvrzeni je teorii hodnoty a teoretickemu minimalismu verne, ale empiricky neudrzitelne. Kapitalista v realne ekonomice nema funkci \"byt jako delnik\".\rMa funkci: rozhodovat, implementovat strategii, analyzovat rizika, vazat kapital v dlouhodobych investicich, zodpovidat za likviditu firmy, snaset podnikatelske riziko, ktere Marxova teorie neuznava.\rA hlavne: kapitalista musi udrzet podnik v konkurenci. To znamena, ze jeho osobni vydaje – minimalne ty, ktere souvisi s jeho rolemi – nejsou nijak \"minimalni\" ani symetricke se spotrebou delnika. Nejsou ani predmetem teoreticke idealizace autora techto stranek.\r1. Proti-Marxovsky fakt: kapitalista musi sve vydaje prizpusobovat trznimu preziti, ne \"historicke logice kapitalu\" Karl Marx predpoklada, ze kapitalista: neni cenovym prijemcem signalu, nenese zadne riziko, pouze obihanim hodnoty rozmnozuje kapital (jako kdyz jsi soudruzi na prvni ceste za hranice po listopadu 17.11.1989 koupili hru monopoly a hrali si na kapitalisty, nepotrebuje „nadspotrebu“, protoze jeho spotreba nehraje roli v akumulaci.\rJenze v realite:kapitalista se musi chovat jako rizikovy manazer, jinak z trhu zmizi\rkapitalistova spotreba = casto nutny naklad na jeho schopnost ridit, ucit se, jednat, budovat site, akumulace neni automaticka, ale nesmirne nejista ve svete, kde konkurenti delaji: marketing, socialni signalizaci, vyjednavani, cestovni jednani, verejne vystupy,\rPR, networking, je kapitalista, ktery by spotrebovaval „jako delnik“, ekonomicky mrtvy.\rMarxuv model neni schopny tento jednoduchy fakt zachytit. \r2. Proti-Marxovsky fakt: podnikatel dnes vydava mnohem vice na dane, odvody, pojistky a regulace nez na osobni luxus. Kdo z vas na to ma soudruzi, jak prohlasoval Jiri Paroubek. V CR vcetne roku 2024/2025 typicky podnikatel plati: zdravotni a socialni zalohy,\rdan z prijmu, DPH, S-kovy odvody u zamestnancu, povinne pojisteni, poplatky za vedení uctu, compliance naklady, regulacni povinnosti, dane z nemovitosti, energeticke regulacni platby, zalohy na elektrinu / plyn s povinnymi poplatky, poplatky technologickym platformam, bankovni poplatky (u uveru, uctu, platebnich branen), inflacni zatez (realna dan na hotovost). A pak teprve neco jako „osobni spotreba“. \rMarxuv idealizovany obraz kapitalisty, ktere se tu autor chytil a nyni to obhajuje, ze to pise pro stare soudruhy, aby pochopili, jak jeho teorie daleko dosla, jako nekoho, kdo „oddeli p jako svuj duchod“ a zacina akumulaci znovu, ignoruje soucasny system fiskalnich a regulatornich nakladu.\rAutoruv argument, ze kapitalista „ma mit spotrebu jako delnik“, je proto empiricky zcela lichy. Kapitalista 21. stoleti nemuze zit jako delnik, protoze:\rmusi chranit firmu pred regulacni nejistotou, musi zit casove i mentalne v rezimu rozhodnuti, nese nejvyssi rizika, je plne exponovan volatilite podnikatelskeho prostredi.\r3. Proti-Marxovsky fakt: proc je bankovnictvi v CR jeden z nejvynosnejsich sektoru?\rDuvod NENI v Marxove logice nadhodnoty. Duvod je v strukturach moderni ekonomiky:\r(a) vysoka koncentrace trhu - ceske bankovnictvi patri k nejuzeji koncentrovanym trhum v EU: 5 bank ovlada 90 % retailu, vysoky Herfindahl-Hirschman index (HHI), \rTo znamena: 👉 slaba konkurence 👉 vysoke marze 👉 slabsi tlak na inovaci cen bankovnich produktu \r(b) vysoke poplatky a nizke riziko produktu - CR historicky: vysokopoplatkova ekonomika,\rvysoky bankovni ROE (dlouhodobe pres 15–20 %), banky prenaseji naklady na zakaznika,banky jsou chrany regulacnimi bariery vstupu, \r(c) banky tezi z duvery a institucionalniho monopolu - Ucet musi mit kazdy.\rPodnikatel si bez banky neskrtně. Stát vyzaduje: bezhotovostni platby, reporting, \relektronicke ucty, AML compliance. To vytvari de facto povinne sluzby. \r(d) nizke riziko uveru v CR \rCeske domacnosti patria dlouhodobe k nejlepe splacejicim na svete. Banky maji extremne nizke: NPL (non-performing loans),rizikovou rezervu, defaultry. Kombinace: \rnizke riziko, vysoke poplatky, vysoká koncentrace, = extrémní návratnost kapitálu.\rNIC z toho Marxova teorie neumí modelovat.\r4. Moje hlavni kritika: Marxova logika spotreby kapitalisty neni aplikovatelna na moderni \rekonomiku Marx predpoklada, ze kapitalista nepotrebuje spotrebu – protoze logika kapitalu nuti maximalni akumulaci. Realita moderniho kapitalismu je opak: \rspotreba kapitalisty neni „vyvedeni p“, ale investice do jeho schopnosti podnikat,\rkapitalista zije v environmentu, kde naklady nejsou jeho „luxus“, ale trzni povinnost,\rdane, pojistky, compliance, regulace a inflace tvori zakladni strukturu jeho nakladu,\rluxus kapitalistu (krome drulakovskych a stacilovskych stvacu) je dnes mensi problem nez strukturalni monopolni renta bank, statu a platforem. Marxuv pohled muze byt zajimavy jako historicko-dialekticka kritika,\rale neni to ekonomicka teorie, ktera vysvetli: \rkonkurencni struktury,mezni uzitek,riziko,rocni kapitalove naklady,trzni koncentraci,\rrezervni pozadavky,ani sektor bankovnictvi.