Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

ondrey: No a jsme u toho ...citujeme to, co Karl Marx sam nenapsal (viz muj predesly komenantar) a zduvodnim dnes proc. Karl Marx – Das Kapital, Band II (MEW 24), S. 62–63, Kapitel 1 – Der Kreislauf des Geldkapitals. Tak zde dnes cerne na bilem muzeme potvrdit "plytkost" veskereho randalu, co se tu dokola na techto strankach opakuje.
Friedrich Engels zde pod jmenem Marxe definuje kolobeh kapitalu NE jako technicke poradi produkce, ale jako pohyb hodnoty, ktera se zvetsuje.
Schema:
G – W – P – W' – G'
znamena:
1. G – Geld (penize)
Kapitalista zacina s penezi.
2. W – Ware (zbozi)
Za penize kupuje:
A – Arbeitskraft (pracovni silu),
Pₓ – Produktionsmittel (vyrobni prostredky).
Dohromady: W = A + Pₓ
3. P – Produktion
Pracovnik pracuje. Vznika nove zbozi W', „zvetsene“ o nadhodnotu.
4. W' – Ware prim + Mehrwert
Zbozi ma hodnotu puvodni vlozene + nove vytvorenou.
5. G' – Geld prim
Pri prodeji kapitalista ziska vice penez, nez vlozil:
G' = G + g,
kde „g“ je Mehrwert (nadhodnota).
Marxuv pohled je hodnotovy, nikoli produkcni
V moderni ekonomii by se podle me psalo:
investice → produkce → prijmy → spotreba → opet investice.
U Friedricha Engelse vykladajiciho Karla Marxe ale nejde o technicky proces vyroby.
Jde o pohyb hodnoty, ktera se „zhodnocuje“ privlastnenim nadprace.
Proto je schema G–W–P–W'–G' ciste teoreticke:
zachycuje, jak se puvodni penize meni v kapital (tedy penize, ktere se rozmnozuji),
vsechno ostatni (mzda jako cena pracovni sily, osobni spotreba delnika, spotreba kapitalisty) je bud:
jen „podminka“, nebo zcela mimo schema - poznamka pro autora stranek, ktery to evidentne nevidi.
Karl Marx chtel asi ve svych zapiscich timto schematem dokazat:
✔ (1) Kapital je proces, ne vec
Kapital = penize, ktere se vraceji zvetsene.
Nejde o stroje, tovarny ci investice – ale o pohyb hodnoty.
✔ (2) Kapital je od pocatku zalozen na vykoristovani - kapitalista kupuje Arbeitskraft, nikoli „praci“, pracovni sila ma hodnotu reprodukce (mzda), ale vytvari vice hodnoty, nez sama stoji. Tento prebytek se projevi pouze v bodu G'.
✔ (3) Cely proces se musi nekonecne opakovat
Kapital existuje jen jako:
G → G' → G'' → G''' → …
Na rozdil od: zemedelstvi, remesel, feudalismu, antiky, kde produkce nevyzadovala nekonecnou akumulaci.
✔ (4) Proto kapitalismus nemuze „ztuhnout“ musí se stale: rozsirovat, investovat, hledat nove trhy, zvysovat produktivitu, nahrazovat praci stroji.
Moje interpretace v modernim ekonomickem kontextu: Tady je podle me podstatne
Marxovo schema G–W–P–W'–G' NENI kompatibilni s:
marginalismem,
mezním uzitkem,
vyrobni funkci,
intertemporalni volbou,
teorii investic,
teorii her,
navrhem mechanismu
Je to "hodnotova metafyzika" opevovana neznalci vyse uvedenych teorii zalozena na:
pracovni teorii hodnoty, predpokladu „privlastneni nadprace“, absenci mezních velicin,
absenci cen jako informacniho systemu, absenci kapitalu jako realnych investic.
Karl Marx narozdil od mnoha touto reci rozumicich soudruhu (zname jako znalci vsech jsoucen realneho socialismu) sam tvrdi, ze jeho metoda neni „ekonomicka“ ve smyslu neoklasiky, kterou samozrejme jeste neznal. Takze co nam od Bandu II Fridricha Engelse rika samotny trevirsky rodak hovorici vice nez 7 jazyky (narozdil od vetsiny vlastencu):
Karl Marx sam opakovane a primo rika, ze jeho metoda neni ekonomicka teorie, ale kritika politicke ekonomie. Jeho dilo neni teorii cen, investic, marginalnich velicin ani trzni rovnovahy.Proto neni mozne „sjednocovat“ Marxovu teorii nadhodnoty s marginalistickou ekonomii, s teorii her nebo s konceptem pozicniho investovani. Karl Marx (pro ty, co ho necetli) sam zakazuje takove ekonomicke cteni sveho dila.
1. Predmluva ke Kapitalu (1. vydani, 1867)
„Tato kniha je kritikou politicke ekonomie.“
(MEW 23, s. 11)
„Dieses Werk ist eine Kritik der politischen Oekonomie.“
(MEW 23, S. 11)
„Neni mym cilem davat recepty pro budoucnost nebo poskytovat ekonomicke systemy.“
(MEW 23, s. 14)
„Es handelt sich hier nicht darum, der Zukunft Rezepte zu verschreiben oder fertige Systeme zu liefern.“
(MEW 23, S. 14)
2. Nachwort zum zweiten Band (2. vydani, 1873) - psano jiz Friedrichem Engelsem
„Moje metoda neni ekonomicka metoda.“
(MEW 23, s. 27)
„Meine Methode ist nicht die Art, wie die Oekonomie verfährt.“
(MEW 23, S. 27)
Moje poznamka: Karl Marx zde prostrednictvim Friedricha Engelse primo tvrdi, ze jeho metoda neni metodou ekonomie.)
„Politickou ekonomii jsem podrobil kritice; nepotvrzuji jeji zaklady, ale ukazuji jejich historickou podminenost.“
Nemecky original zni smyslove presneji:
„Ich unterziehe die politische Oekonomie der Kritik; ich bestatige nicht ihre Grundlagen, sondern zeige ihre historische Bedingtheit.“
3. Grundrisse (1857–1858) - Karl Marx je nevydal - nevydano za jeho zivota
„Vedecke zpracovani politicke ekonomie je mozne pouze jako kritika.“
(MEW 42, s. 33)
„Die wissenschaftliche Bearbeitung der politischen Oekonomie ist nur als Kritik moglich.“
(MEW 42, S. 33)
„Ekonomie burzoazie vyjadruje povrch spolecenskych vztahu, nikoli jejich podstatu.“
(MEW 42, s. 41)
„Die buergerliche Oekonomie stellt nur die Oberflache der gesellschaftlichen Verhaeltnisse dar, nicht ihr Wesen.“
(MEW 42, S. 41)
4. Zur Kritik der politischen Oekonomie (1859) - je predchudce Kapitalu. Doslova predbezne pojednani, kterym chtel Karl Marx uvest svuj pozdejsi system.
„Neprekladam politickou ekonomii, ale kritizuji ji.“
(MEW 13, s. 7)
„Ich gebe die politische Oekonomie nicht wieder, ich kritisiere sie.“
(MEW 13, S. 7)
„Ekonomie vyklada kapitalismus jako prirozeny stav. Ja ukazuji, ze je historicky.“
„Die politische Oekonomie stellt die kapitalistische Produktionsweise als naturlichen Zustand dar. Ich zeige, dass sie historisch ist.“
5. Dopis Ferdinandu Lassallovi (22. 2. 1858) - Ferdinand Lassalle byl take nemecký politicky myslitel, take jako Karl Marx pravnik a hlavně zakladatel prvni masove nemecke delnicke strany 👉 ADAV – pozdejsi predchudce SPD – Sozialdemokratische Partei Deutschlands.V Londyne rodinu Karla Marxe nekolikrat financne zachranil, kdyz zila v chudobe.
„Nezpracovavam ekonomii, ale kritiku ekonomie.“
„Ich bearbeite nicht die Oekonomie, sondern die Kritik der Oekonomie.“
Takze jako obvykle koncim slovy revolucniho marxisty Egona Bondyho:"Hoffno jsme z toho Karla Marxe znali, nebyly preklady!"