Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

ondrey: Moje poznamka k teoretickemu propojeni Marxovy teorie nadhodnoty a koncepce pozicniho investovani II:
Autor se ambiciozne pokousi navazat na Karla Marxe a deklaruje zamer rozvinout jeho teorii v nove podobe, ktera by byla schopna vysvetlit soucasne ekonomicke a spolecenske procesy. Tento zamer je sice formalne pochopitelny, ale ve skutecnosti odhaluje nedostatecne porozumeni tomu, jak se ekonomicka teorie od 19. stoleti vyvijela. Pokrok ekonomicke vedy od doby Marxe zahrnuje vyznamne teoreticke zmeny – od marginalisticke revoluce pres keynesovskou a postkeynesovskou syntézu az po rozvoj neoklasicke mikroekonomie, teorie her a institucionalni ekonomie. Tyto etapy zasadne preformulovaly pojmy hodnoty, kapitalu, investic a rovnovahy. Neznalost tohoto vyvoje vede k tomu, ze autor nahrazuje hlubokou teoretickou rekonstrukci pouhou jazykovou analogii.

Tim, ze se snazi propojit Marxovu teorii nadhodnoty s pojmy moderni teorie her a investic, aniž by reflektoval jejich metodologickou neslucitelnost a historickou kontinuitu, zneplatnuje sam zaklad sveho argumentu. Misto toho, aby vytvoril most mezi klasikou a moderni ekonomii, vytvari neusporadanou smesici terminu, ktera neni schopna generovat verifikovatelne ani falsifikovatelne zavery.

Vysledkem je teoreticky system, ktery se prezentuje jako originalni navazani na Marxe, ale ve skutecnosti pouze odhaluje neznalost dejin ekonomickeho mysleni a nedorozumeni zakladnich principu, na nichz stoji moderni ekonomicka teorie. Tento deficit bazalne zneplatnuje i jinak ambiciozni tvrzeni autora a zanechava jeho koncepci bez solidni vedecke opory.