Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

ondrey: Moje poznamka k teoretickemu propojeni Marxovy teorie nadhodnoty a koncepce pozicniho investovani:
Soucasne pokusy o propojeni teorie nadhodnoty s konceptem pozicniho investovani narazeji na zasadni metodologicke limity. Marxuv teoreticky ramec byl vytvoren v kontextu industrialniho kapitalismu 19. stoleti a vychazi z analyzy strukturalniho vztahu mezi praci a kapitalem. Predmetem zkoumani zde neni rozhodovani jednotlivych subjektu, nybrz systemova logika akumulace, v niz se kapital reprodukuje jako spolecensky vztah nezavisly na individualnich strategiich. V tomto pojeti kapital neni investicni prostredek, ale mechanismus sebereprodukce hodnoty prostrednictvim vyvlastneni pracovni sily.

Oproti tomu koncept pozicniho investovani vychazi z mikroekonomickeho ramce a teorie her. Predpoklada existenci akteru, kteri strategicky rozhoduji o alokaci zdroju, a analyzuje asymetrie pristupu k investicnim prilezitostem jako zdroj nerovnosti. Jde tedy o analyticky model zalozeny na racionalite a volbe, nikoli o systemovou teorii spolecenske reprodukce. Z tohoto duvodu nelze oba pristupy spojit do jednotneho teoretickeho systemu bez vyznamne ztraty vnitrni konzistence.
Rozdil spociva i v povaze vykoristovani. U Marxe ma exploatace objektivni a strukturalni povahu – vypliva z povahy vyroby a rozdeleni hodnoty. V pojeti pozicniho investovani se naopak stava dusledkem vedome strategie omezovani pristupu druhych k vynosnym prilezitostem. Tim se z ekonomicko-strukturalniho problemu stava problem institucionalni a mocensky. Analyticky se tak presouvame z roviny reprodukce kapitalu do roviny optimalizace kooperace.
Z metodologickeho hlediska je proto vhodne chapat vztah obou teorii nikoli jako prime navazani, nybrz jako metaforickou paralelu. Obe se sice zabyvaji otazkou nerovnosti, ale vychazeji z odlisnych ontologii: Marx z analyzy hodnoty a prace, teorie pozicniho investovani z modelu racionalni interakce a alokace zdroju. Pokus o jejich slouceni bez prihlédnuti k temto rozdilum vede ke smesovani kategorii strukturalni a strategicke racionality a ztraci teoretickou presnost.
Zakladni odborné omyly, kterych se autor dopousti ve smyslu Egona Bondyho (hoffno jsme z toho Marxe znali, nebyly preklady ...ted uz by meli s K.Marxem opravdu pracovat poctive)
Chronologicky anachronismus
Autor prenasi moderni pojmy jako investice, trh prilezitosti nebo Nashova rovnovaha do 19. stoleti, kdy tyto koncepty neexistovaly a Marx s nimi nemohl teoreticky operovat. Dochazi tim ke zpetne racionalizaci textu modernimi kategoriemi.
Zamena strukturálního a strategického pojeti
Marx analyzuje strukturální logiku kapitalu, nikoli individualni rozhodovani. Autor naopak interpretuje nerovnost jako vysledek strategii akteru v hernim prostredi, coz je s Marxovym pristupem neslucitelne.
Subjektivizace kapitálu
U Marxe kapital neni osoba ani investor, ale samostatny proces sebereprodukce hodnoty. Autor vsak kapital ztotoznuje s vlastnictvim investicnich prostredku a jejich strategickou alokaci, cimz opousti Marxuv zakladni koncept kapitalu jako spolecenskeho vztahu.
Redukce exploatace na asymetrii pristupu
Exploatace u Marxe znamena strukturální privlastnovani nadhodnoty, zatimco autor ji zuzuje na moralni nebo institucionální nerovnost – na omezovani pristupu k prilezitostem. Tím ztraci analyza hloubku a meni se v eticko-politickou interpretaci.
Smesovani teorie hodnoty a teorie her
Autor spojuje Marxovu teorii hodnoty zalozenou na praci s moderni teorii her zalozenou na uzitku. Tyto pristupy jsou metodologicky nekompatibilni, protoze vychazeji z odlisnych antropologickych predpokladu.
Nedostatecna epistemicka opora
Zavery jsou vyvozovany spis analogicky nez empiricky nebo teoreticky. Chybi rekonstrukce Marxovych zakladnich kategorii, jako je dialektika prace a kapitalu nebo logika hodnotove formy.
Zamena vedecke rekonstrukce za ideologickou interpretaci
Propojeni s Marxem je prezentovano jako teoreticke rozsireni, ale ve skutecnosti jde o ideologickou reinterpretaci, ktera pouziva Marxovu terminologii k popisu jineho paradigmatu. To oslabuje vedeckou presnost a metodologickou udrzitelnost.
Tento text bych chtel zde pouzit jako odborny podklad pro kolegialni diskusi.