Článek Jaké reformy a proč (82) Obrana racionality I

Vložit nový komentář

Přihlášení
jméno:heslo:ze serveru:
vaše jméno:
vaše www: http://*
opište kód:

Pozn.: označená pole nejsou povinná. Odkaz na www bude zobrazen pod Vašim komentářem, pokud se jedná o odkaz na blog.

Komentáře k článku: Jaké reformy a proč (82) Obrana racionality I

28. 04. 2014 - 16:48

ondrey: Mitrofanovův útok na marxisty mě nepřekvapuje, ale je zvýrazňování kopáním do velikánů alá knihovnice Němcová, co si kdysi načetla hřbety knih o kdysi velmi aktuálních postavách společenského vývoje. Dnes bychom mohli říci, že rozšířený model nerovnováh (ala ekonomický neoklasický přístup) připouští neadaptivní změny a zároveň počítá s revolucí jako s jedním z mechanismů adaptace. Tak to možná viděl a napsal Karel Marx svojí hegelovsko-marxovskou dialektikou. Mán za to, že Marx omezil Hegelovu košatou a bezkonfliktní dialektiku POUZE na jednostranný determinismus. Podle mého soudu však Hegelova dialektika nemusí být takto jednostranná. Navíc dialektické procesy nejsou jediným zdrojem změn. Ke změnám vede nejen revoluce, ale také vnější tlaky a diferenciace systému, jak o tom uvažuje např. funkcionalismus. Udržitelný není ani dualistický pohled dialektiky na sociální realitu. Hegelův a Marxův dualismus chybně ztotožnil empirickou tendenci ke konfliktu s historickou nutností. Jak v případě vývoje idejí, tak v případě sociální struktury však vždy existuje několik vývojových možností.Podle mě ta Marxova byla chybná a skončila slepou uličkou aniž by za to Marxem "vykradený" Georg Wilhelm mohl.Bipolární Marxův model dialektiky je neudržitelný také proto, že společností probíhají mnohé linie konfliktů. Např. skupiny hráčů jsou členy koalic, které se dostávají kvůli svým odlišným zájmům do konfliktních vztahů v jedné oblasti společenského života, mohou udržovat konsenzuální (rovnovážné) vztahy v jiných oblastech.Společnost to absorbuje vstřebá. Nevšiml jsem si, že by postmarxisté usilovali o nějaký konflikt, jsou vyčerpáni a zkomírají. Není tady nutno předpokládat,že sociální skupiny v odlišném postavení musí mít konfliktní zájmy nebo že jsou si vědomy "objektivně" antagonistických (ve smyslu marxistických revolučních) zájmů. Dále si myslím, že proletářská revoluce byla nevyhnetulná (přijmeme Marxovo opodstatnění evolučně, ale rohodně nebyla nastolením beztřídního systému atd.), ale rozhodně ne vývojově určující.