Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

ondrey: Dnes bych dále rozsiril vyznam teorie navrhu mechanismu. Teorie mechanismu, jejiz zaklady polozil Leonid Hurwicz, predstavuje zakladni ramec pro formalni navrh instituci, pravidel a pobidkovych struktur, ktere smeruji jednani jednotlivych hracu k efektivnim vysledkum i za predpokladu, ze sleduji vlastni zajem. Hurwicz vyuzil poznatky teorie her a ekonomie informaci k formulaci principu, jak konstruovat samovynucujici se mechanismy, tedy takove, v nichz se hraci rozhodnou dodrzovat pravidla, protoze jejich poruseni by nebylo vyhodne.

Ve sve prednasce u prilezitosti udeleni Nobelovy ceny shrnul Hurwicz podstatu sveho dilaz a soucasne upozornil na dosud neresene problemy v oblasti implementacni teorie. Klicovym tematem jeho uvah je problem tzv. "vyssi autority" – otazka, kdo zajisti, ze budou dodrzovana pravidla, a kdo zaruci, ze ten, kdo na pravidla dohlizi, je sam neporusi. Hurwicz ukazuje, ze reseni spocivajici v zavedeni dalsich strazcu vyssiho radu vede k nekonecne regresi, nikoli ke skutecnemu vyreseni problemu dohledu.

Alternativni reseni podle Hurwicze muze spocivat ve vytvoreni takovych podminek, v nichz se nikomu nevyplati pravidla porusovat. Jinymi slovy, v idealnim pripade by Nashova rovnovaha odpovidala stavu, kdy se pravidla dodrzuji. Takovy mechanismus by byl samovynucujici (self-enforcing). Ve skutecnosti vsak k tomu casto nedochazi, proto Hurwicz rozlisuje mezi "legalnimi hrami" (v nichz jsou pravidla dodrzovana) a "skutecnymi hrami" (v nichz mohou byt pravidla porusovana). Legalni hra je tak vnorena do skutecne hry, jejiz vysledky urcuji, zda jsou nelegalni strategie mene atraktivni nez legalni.

Hurwicz proto zavadi pojem "uspesne prosazovani" (successful enforcement). Pravidla jsou uspesne prosazovana tehdy, pokud vysledky skutecne hry zpusobuji, ze hraci preferuji legalni strategie pred nelegalnimi. Silna forma enforcementu vyzaduje, aby pro kazdeho hrace existovala dominantni legalni strategie vuci kazde nelegalni. Slaba forma staci s pozadavkem, ze si hrac nepohorsi, pokud zustane v souladu se zakonem. Hurwicz vsak upozornuje, ze i tato podminka muze byt prilis silna – pokud vetsina hracu jednat nelegalne, muze byt pro jednotlivce racionalni pravidla porusit. Proto doporucuje prijmout slabsi pojeti enforcementu, analogicke konceptu evolucne stabilni strategie (ESS), ktera je stabilni pouze v danem prostredi a muze se zmenou podminek zaniknout.

Hurwicz dale predpoklada, ze na konecnem konci retezce strazcu mohou existovat individualni nebo kolektivni akteri, kteri sdileji hodnoty a normy, jež podporuji legalni jednani – napr. eticke normy odmítajici korupci – a disponuji mocenskymi, majetkovymi ci charismatickymi zdroji, ktere jim umoznuji odrazovat nizsi rad od nevhodneho chovani. Takovi akteri mohou docasne zajistit uspesne prosazovani pravidel, ale jejich existence sama o sobe nezarucuje trvalou stabilitu systemu.

Roger Myerson, z̈ak L. Hurwicze a spoludrzitel Nobelovy ceny, se pokusil Hurwiczovu koncepci konkretizovat. V jeho modelu vystupuje mala skupina specialne urcenych osob – uredniku prosazujicich pravo – jejichz strategie zahrnuji potrestani kazdeho, kdo se odchyli od ustavnich omezeni. Myerson formuluje princip pobidkove kompatibility pro tyto uredniky: kazdy z nich musi mit ocekavani, ze se mu bude darit lepe, pokud bude pravidla spravne prosazovat, nez kdyby je porusil. Za predpokladu neutrality rizika musi byt velikost odmeny alespon rovna potencialnimu zisku ze zneuziti pravomoci deleno pravdepodobnosti, ze bude toto zneuziti odhaleno. Cim nizsi je pravdepodobnost odhaleni, tim vyssi musi byt odmena za poctive jednani.

Z toho Myerson usuzuje, ze vedouci predstavitele zakladnich instituci musi byt vysoce motivovanou elitou, ktera je velmi dobre odmenovana prave proto, aby se zachovala jejich loajalita k pravidlum a system zustal stabilni. Tento zavěr ma siroky presah – poukazuje na to, ze mechanismy efektivniho rizeni spolecnosti vyzaduji nejen formalni pravidla, ale take realne nastaveni pobidek, ktere usnadnuje jejich dodrzovani.

V soucasne teorii mechanism designu je tato problematika stale aktualni. Koncept samovynucujicich se rovnovah se stava vychozím bodem pro navrh decentralizovanych systemu, jako jsou blockchainove protokoly, reputacni systemy nebo autonomni organizace (DAO), kde neni k dispozici centralni autorita, ale compliance je zajistovana samotnou strukturou pobidek. Stejne jako u Hurwicze a Myersona i zde plati, ze efektivnost a stabilita systemu zavisi na tom, zda jsou jeho ucastnici motivovani dodrzovat pravidla nejen ze strachu z trestu, ale proto, ze je to pro ne dlouhodobe racionalni.