Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

ondrey: Daleko vice proti nesvarum kapitalismu ukazal Marie Jean Antoine Nicolas Caritat, markýz de Condorcet francouzský osvícenský filozof, matematik a politik. Condorcet byl presvedceným osvícenským filozofem, liberálem a kulturním inovátorem modernity jiz daleko pred Karlem Marxem, pred Francouzskou revolucí a behem ní. Obhajoval také rovná práva pro cernochy ve spojení se zrusením otroctví a svobodného obchodu. Jeho prace o monopolech a konkurenci plati dodnes. Kazdý kdo se ekonomii hlobeji zabývá teorie nadhodnoty Karla Marxe byla ve své dobe (19. století) POUZE originálním pokusem vysvetlit, odkud se bere zisk kapitalistů, ale z pohledu moderní ekonomie byla postupne překonána. Duvody, proc není vetsinou ekonomů prijata, jsou následující:
1. Problém pracovní teorie hodnoty
Karl Marx navázal na Davida Ricarda a Adama Smitha, ze hodnota statku je dána „spolecensky nutnou prací“ k jeho výrobe.
moderní ekonomie ( po marginalistické revoluci, 70. léta 19. století – W. Jevons, C.Menger,L. Walras) ukázala, ze hodnota je subjektivní a urcena mezním uzitkem pro spotrebitele, nikoli jen prací.
proto uz základní predpoklad, ze jen práce tvorí hodnotu, je povazován za neudrzitelný.
2.Zdroj zisku
Karl Marx tvrdil, ze zisk je „nadhodnota“ vykoristovaného delníka, protoze pracovník vytvárí více hodnoty, nez dostává ve mzde.
Moderní teorie vysvetluje zisk jinak:
jako odmenu za kapitál (mezní produkt kapitálu),
jako kompenzaci za riziko a nejistotu,
jako důsledek inovací a podnikatelské funkce (J.Schumpeter).
To ukazuje, ze zisk není redukovatelný jen na „ukradenou“ práci, jak si mysli oplacana oranzova fena dnes po ceskych namestich a TV.
3.Problém transformace hodnot na ceny
Karl Marx se snazil vysvetlit, jak se pracovní hodnoty mení v reálné trzní ceny.
V jeho tzv. problému transformace se ukázalo, ze vypočet není konzistentní: výsledky nedávají rovnovázné ceny a ziskové míry.
Pozdejsí ekonomové ( brnensky nemecky rodak E.Böhm-Bawerk, novejsí „neoricardovci“) kritizovali tuto neresitelnost. To je samozrejme na techto strankach z neznalosti prehlizeno.
4.Nedostatecný důraz na nabídku a poptávku
Karl Marx sice nezanedbával trh, ale povazoval jej jen za „povrchový jev“.
Moderní ekonomie vsak ukazuje, ze ceny a rozdelení disponibilnich důchodů jsou výsledkem vzájemné interakce nabídky a poptávky, nikoli jen odvozeniny z pracovního casu. Coz nedochazí vestsine cesky rozumicim zamestnancum doted.
5.Historická empirická kritika
Karl Marx ocekával klesající míru zisku a stále vetsí bídu delnictva → realita ukázala, ze v kapitalistických zemích se zivotní úroven pracovníků dlouhodobe zlepsovala.
Sociální stát, odbory, technologie a vzdelání zmenily rozdelování důchodů jinak, nez Karl Marx predpokládal.
Marxova teorie nadhodnoty není ekonomicky prijata, protoze stojí na pracovní teorii hodnoty, která byla nahrazena teorií mezního uzitku a mezní produktivity. Její výklad zisku je považován za jednostranný a teoreticky i empiricky problematický. Presto má stále význam jako historický milník, inspirace pro kritiku nerovností a jako soucást sirsí sociální a politické filozofie, kde ma trevirsky rodák stale ve nezpochybnitelne místo.