Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

ondrey: Je pozuruhodne, jak zde na strankach se neustale obmenuje stejny text, tak jakoby by vzdy kdyz zacne semestr, tak si ozivit vse, co nezlikvidova rozvalenena, prazska prazdninova zahalka, ci ethanolove opojeni. Povazuji za argumentacne slabe, opirat celospolecenska tvrzeni a zavery i kdyz radoby teoreticke na zaklade mikroekonomickeho modelu spolecne akce na financnim trhu a z ní plynoucí diskriminace pri pozadavku na paretoefektivní aloaci. Vycházejíc z jakéhokoli libovolného pocátecního rozdelení, kdy konkurencní trh umoznuje agentům obchodovat k vzájemnému prospechu a skoncit v urcitém bode na (smluvní) krivce kontraktu, tj. u Pareto efektivního rozdelení. Toto je první věta ekonomie blahobytu. Sem ma byti umistena jakasi teorie produktvini spotreby pokud bude po hranici neutrality pozicniho investovani predchazet diskriminovany ve spolecne akci. Zu nyni je jasne, ze je to chybne, a kdo studoval mikroekonomickou teorii poradne, upozorni na nekonvexních uzitkove funce (rostoucí výnosy) u nichz neexistuje záruka, ze Pareto efektivní alokace muze být replikována konkurencní trzní rovnováhou. Aby to bylo o co oprit a ze spatneho vykladu velmi neusporadaneho dila Karla Marxe, je zde podsouvano jakesi rozvinuti, ci dokonce formulovani nove teorie. Z neznalosti neoklasicke ekonomie a povrchniho vyuzivani Marxova dila, je zde pomerne chybne a tendencne ukazovano na jevy, ktere jsou ovsem jiz implicitne formulovany a znamy. Proto je zde podsouvana odluka od neoklasicke teorie a jakýsi nový vrch tábor pro nezasvecene. Bystry student bakalarskeho studia, pokud studuje a ne nepodvadi sam sebe tim, ze tuto cinnost svetu predstira,vi, ze Karl Marx nerozlisoval mezi makroekonomiemi a mikroekonomiemi ve smyslu, jak to dnes chápeme v moderní ekonomii. Tyto pojemy, jak jsou dnes bezne pouzívány, se v marxistickém diskurzu neobjevuji, protoze analýza Karla Marxe v ramci ekonomických jevů byla soustredena spíse na systémové a strukturální aspekty ekonomiky jako celku nez na detailní analýzu chování jednotlivých subjektů – individuí – tolik nesnasenymi nenavisti posedlymi masami.
Marxova teorie se zamerovala predevsím na makroekonomické procesy, tedy na fungování celkové ekonomiky (kapitalistického systému), dynamiku trídního boje, hodnoty a vykoristování práce a na vztah mezi výrobními silami a výrobními vztahy. Karl Marx nepsal o jednotlivých firmách a spotrebitelích v kontextu mikroekonomie, ale místo toho se soustredil na sirsí socioekonomické procesy, jako je výroba a distribuce hodnoty, vytvárení prebytku a jeho následné rozdelování. Pokud bychom se pokusili nejakým způsobem rozdelit Marxovu ekonomii do "makro" a "mikro" kategorií, mohl by být jeho pojem "trída" a analýza "kapitalistických vztahů" povazovány za makroekonomické a otázky jako pracovní podmínky nebo spotrební (tedy autorem stranek protezovana produktivni spotreba) zvyklosti jednotlivců- invidiui za něco, co by mohlo mít blíze k mikroekonomii, ale to není neco, co by Marx rozlisoval. Takze tvrzeni „starého pána“, který má dnes svátek: „levicaci jsou ti, kteri dilo Karla Marxe narozdil od pravicaku jeste nepochopili“ je výstizna i pro dnesni den. Soucasná ekonomie s jasným rozdelením na makro a mikroekonomii vznikla az po Marxove éře, zejména ve 20. století, kdy se ekonomie více institucionalizovala a analytické rámce se zacaly delit podle zaměření na jednotlivé subjekty nebo na celkové ekonomické systémy. Pokud jde o Marxovu metodologii, kterou chce autor stránek pestitelum vize pres jejich neznalost podstrcit, dá se ríci, ze je holistická, protoze se soustredí na celek ekonomiky a její strukturu, coz v dnesních termínech spadá spíse pod "makro" prístup.