Radimvalencik | Ještě k jednání Trump-Putin

Vybírám některé pasáže z mého rozhovoru pro Parlamentní listy, které se bezprostředně týkají jednání Trump-Putin. Celý rozhovor je zde, zajímavá je i diskuse k němu:

parlamentnilisty.cz/...

Zde jsou pasáže,, které považuji za nejdůležitější:

"Příměří" (úmyslně píšu v uvozovkách, protože by se jednalo spíše o obdobu přestávky v boxerském zápase na neomezené množství kol, což by sloužilo jen k tomu, aby se do sebe soupeři mohli pustit s ještě větší zuřivostí), jaké navrhuje vedení EU, by jen zvýšilo počet obětí a přiblížilo riziko globální konfrontace. Cesta k míru dojednaná Trumpem a Putinem dává naději, že se svět vymaní ze slepé uličky animozit. Stupňování konfrontace, ve kterém se angažují lídři EU dosazení současnou globální mocí, slouží jen k jedné jediné věci: Překrýt selhání, ke kterému z jejich strany došlo, a také to, že "rozkrádání shora" (u nás např. bezprecedentní aféra "bitcoin", snaha proprat přes vrcholné státní instituce desítky miliard v přepočtu na koruny není ani první ani poslední) dosáhlo rekordní výše v celých dějinách...

Je to střet sil, které se snaží o obnovu státní suverenity, o vypuzení vetřelce cizí moci ve svém těle, tj. současné globální moci. Ta se stále více zviditelňuje, přesně tak, jak jsem ji popsal již před dvěma a půl roky, viz radimvalencik.pise.cz/.... Zatímco ve Spojených státech dochází k "debidenizaci", pro kterou byl nejvyšší čas. Hrozil naprostý rozklad, který by vyústil v chování této velmoci jako chcípající kobyly schopné pohřbít celý svět. V EU "bidenizace" institucionálního systému vrcholí. Vetřelec globální moci se přestěhoval do této oblasti, která zahrnuje i Británii. Mj. zde se  tento vetřelec cítí zvlášť dobře, Británie  střídá vlády s frekvencí špinavých ponožek, do klíčových funkcí jsou dosazovány stále více morálně i intelektuálně vyprázdněné osoby, které překračují rychlostní rekordy, pokud jde o ztrátu důvěry. Trump to nemá jednoduché. Vetřelec současné globální moci si z EU s Británií udělal předmostí a rukojmí současně, stále kontroluje globální finanční systém a vlivové sítě založené na poskytování inside informací. Zejména pokud jde o vlivové sítě, je to ze strany Trumpa tanec na vejcích. Ty jsou sice z podstatné části pod kontrolou současné globální moci, ale Trump se jejich využití pro realizaci politiky své země a obnovení její pozice nemůže tak snadno vzdát. Dost záleží na lidech... jak rychle jim dojde podstata současné globální hry...

...žádná "liberální demokracie středoevropského střihu" už dlouho není. Došlo k plnému odklonu od maastrichtské Smlouvy o Evropské unii, která si např. kladla jako první cíl maximálně přiblížit rozhodování ke každému občanovi. To si uvědomil i Francis Fukuyama, který byl nucen revidovat svůj optimistický pohled na "Konec dějin" – slavnou knihu, ve které se domníval, že společenské animozity skončí dosažením liberální demokracie. Pojem, resp. ideologie "liberální demokracie" se změnila ve fíkový list kamuflování kryptokracie. Dnes v "našem" takzvaně "západním" světě existují jen autokracie a kryptokracie, viz: radimvalencik.pise.cz/.... Můj přítel, konzervativní katolický filozof Jiří Hejlek, dokonce používá k označení kryptokracií pojem plutokracie. Možná je to přesnější...

Neblahou roli v degeneraci a následném zneužití myšlenek vycházejících z liberálních a demokratických principů sehrál úpadek racionality na akademické půdě. Vědomé sugerování iracionality prostřednictvím doktrín gryndýlovského a lidskoprávního typu, které s pozitivním řešením vztahu člověka a přírody či vztahu člověka a člověka nemají nic společného. Vedlo to k tomu, že akademické půda "přehlédla" tak významný fenomén, kterým je poziční investování, přeměna majetkové výhody ve výsadu, v nástroj majetkově silnějšího sloužící k diskriminaci majetkově slabšího. Současní mocní se domnívají, že prostřednictvím majetkové převahy jsou schopni prosazovat moc silou. Neuniklo to karikaturistovi Vladimíru Renčínovi, který  vložil do úst jedné ze svých figurek výrok "Svoboda jedince končí tam, kde začínají peníze druhého". Odsud ta nenažranost těch, co se dostali do pozic a chtějí ještě více, aby měli pozici ještě silnější. Odtud to překračování morálních pravidel i zákonů za účelem urvat, co se dá. A z toho následně vyrostly i struktury založené na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad. Živná půda pro rejde současné globální moci. Jsem zvědav, jak rychle a zejména zda včas to dojde lidem typu Jana Macháčka. Omlouvám se mu, ale když už jste ho na začátku zmínil, vzal jsem si ho jako etalon, protože patří k přemýšlejícím novinářům schopným spojovat investigativní a ekonomický pohled. Tady, v kontaminaci globální lidské pospolitosti prorostlicí pozičního investování se strukturami založenými na vzájemném krytí lumpáren, je zdroj našich problémů. Ne nějaký putinovský a teď nově i trumpovský strašák, který slouží k odvedení pozornosti. Mj. komentátorům (dokonce nejen mainstreamovým, u kterých by se to jakožto u postřelené husy dalo čekat) ušlo, že se Trump na aljašském setkání nejen velmi tvrdě vyjádřil proti tzv. korespondenční "volbě" (píšu záměrně v uvozovkách, protože se jedná nikoli o volbu, ale o podvod), ale ukázal na část tzv. novinářů, kteří jsou jen a jen nástrojem manipulací ve službách současné globální moci: "Je to taková nečestnost ze strany novinářů, kteří ztrácí důvěru. Ta důvěra je na historických minimech". Celé i s podrobným komentářem zde radimvalencik.pise.cz/...

Doufám, že to euroatlantická část EU přece jen ustojí a že se vrátí k hodnotám, které mají kořeny již v antickém Řecku a Římě, k hodnotám křesťanství, které vnesly do dějin kromě jiného i myšlenku rovnosti lidí a odmítnutí majetkových nerovností jako faktoru rozdělení lidí na "vyšší" a "nižší", k novověkému objevu role vědy a pozdějšímu odstartování pokroku na bázi technického rozvoje, k myšlenkám odmítnutí vykořisťování a zdůraznění sociální role státu. Ještě před tím však patrně rozhodující roli sehraje proces emancipace Středounijního prostoru, tj. zemí jako je naše, jako je Slovensko, Maďarsko, Rakousko, Polsko, Slovinsko, Chorvatsko... Země, které po staletí dokázaly uchránit region zemí současné EU před invazisty z Východu a které nemají koloniální minulost, koloniální mindráky ani koloniální atavismy. Pokud hovořím o emancipaci, tak mám na mysli to, jak se dnes euroatlantická část EU schovávající se za Brusel k těmto zemím chová.

(Téma výživné, pokud budou další reakce, přidám)