Jak dojde ke změně k lepšímu/12

Jak dojde ke změně k lepšímu/12

Zpracováno pro pěstování vize, vzhledem k aktuálnosti uveřejňuji též v předstihu.

Dopsal jsem ve spolupráci s kolegy důležitý teoretický článek. Možná vůbec nejdůležitější za několik let. Je určen pro impaktovaný časopis v angličtině. Uveřejňuji jeho pracovní verzi. Text článku od popularizačních a vysvětlujících částí odlišuji barevně.

Vyústění: Na společenskou realitu na jakékoli úrovni můžeme nahlížet prizmatem střetu ekonomických systémů, v nichž se vyplatí spolupracovat, a systémů, které jsou kontaminovány pozičním investováním a které považují dynamicky expandující systémy, v nichž spolupráce umožňuje dosáhnut vyšší efektivnosti, za "nepřítele, který je ohrožuje". Příspěvek popisuje:

- Podmínky, v nichž se systémy založené na kooperaci mohou zrodit.

- Jak podpořit jejich vznik a rozvoj.

- Co je nutné pro to, aby nepodlehly ve střetu s ekonomickými subjekty kontaminovaným pozičním investováním.

Závěry v uvedené oblasti jsou netriviální a obecné. Kolik lidí si dnes uvědomuje například to, že jakoukoli změnu k lepšímu, pokud má být trvalá, lze prosadit jen a jen tehdy, když je nesena ekonomickými systémy, v nichž se vyplatí spolupracovat? A když se o takové subjekty neopře, nic se nepodaří.

Najdeme například alespoň dílčí prvky či zárodky tohoto pohledu v programech politických subjektů jdoucích do voleb? Nebo se v jejich programech jedná jen o nevážně myšlené sliby, s jejichž dodržením se nepočítá? A podobných příkladů nepochopení toho, o co jde lze uvést spoustu.

Zde je pracovní verze příslušného článku v češtině:

Teorie pozičního investování a předpoklady pozitivních změn – část X.

Shrnutí, diskuse, závěr

a) Shrnutí

Lidská pospolitost, která dosáhla na všech úrovních (od lokální až po globální) vysokého stupně kontaminace pozičním investováním, prochází složitým obdobím (osudovým úskalím). Rozdělení výnosů z ekonomické činnosti je mnohem více ovlivňováno pozičním investováním, než ekonomickou efektivností ekonomických systémů a ekonomických subjektů v konkurenčním prostředím. Pokud se má na kterékoli úrovni v těchto podmínkách prosadit dílčí změna k lepšímu, musí se opřít o sílu ekonomických systémů, v nichž se vyplatí kooperovat a z nichž je poziční investování vytlačeno, nebo se tam nevyvinulo. K tomu, jak iniciovat vznik systémů, v nichž se vyplatí spolupracovat, jak podpořit jejich expanzi a odolnost vůči pozičnímu investování ze strany hráčů kontaminovaných pozičním investováním, existuji celá řada doporučení vyplývajících ze základního modelu založeného na nabídce a poptávce investičních prostředků a investičních příležitostí. Rozvoj teorie vycházející z ekonomie produktivní spotřeby bude výše tematizovanou problematiku stále více zviditelňovat, nabízet stále přesnější a účinnější doporučení, což povede k tomu, že nejdříve v některých příznivých lokálních podmínkách a postupně horizontálním propojováním ekonomických systémů, v nichž se vyplatí kooperovat, na stále vyšší a ve vrcholné fázi i na globální úrovni převládne expanze ekonomických systémů založených na vzájemné kooperaci, ekonomický systém se posune na vyšší úroveň, na které budou hrát dominantní roli odvětí produktivních služeb zaměřených na rozvíjení specificky lidských schopností, jejich uchování a uplatnění jako nejvýznamnějšího faktoru určujícího dynamiku a kvalitu ekonomického růstu.

b) Diskuse

U pojednání tohoto typu se diskuse k jejich adekvátnosti a využitelnosti pro další rozvoj teorie i v praxi vztahují k následujícím otázkám, které uvádíme i s odpovědí na ně:

- Není záběr prezentované tématiky příliš široký, nebo naopak příliš úzký? – Vzhledem k tomu, že toto pojednání je první, které se pokouší o určitý souhrn výsledků dosavadního bádá a současně prezentuje původní, dříve nepublikované poznatky, je oprávněné požadovat takový záběr, který neponechává mimo zorné pole ty problémy, jejichž teoretické a následně i praktické neřešení by vedlo k nevyužitelnosti těch poznatků, které jsou v daném výstupu obsaženy. Současně platí, že nemůže převládnout ani to, že "vše souvisí se vším" a teoretické těžiště problematiky se rozplyne tak, že z výstupu nevyplývají poznatky využitelné pro rozvoj teorie s výhledem na uplatnění v praxi. Z tohoto hlediska je sice závěr příspěvku trochu širší, ale protože nemůže navázat na dostatečně konzistentní obecně uznávaný systém stávajících poznatků, přiměřený stavu teorie i potřebám praxe.

- Najdou si prezentované poznatky adresáta, který je schopen je dále rozvíjet a uplatňovat v praxi? – Prezentované poznatky vzešly z dlouholeté týmové práce a jsou formulovány tak, aby měly formu teoretických východisek řešení problémů. Nabízejí řadu atraktivních aplikací, jak pokud  jde o rozvíjení modelu a s ním spojených teoretických nástrojů, tak i při analýze významných dějinných i současných událostí. Z hlediska praktického uplatnění se orientují na odborníky, kteří mají určitý inovační potenciál a jsou schopni týmové práce.

- Ve které praktické oblasti mohou prezentované poznatky najít dostatečně přesvědčivé a přínosné uplatnění (které se bez teoretického zázemí neobjede)? – V přehledu dosavadních výstupů je zmíněna problematika změn v penzijním systému, kterému z hlediska praktických aplikací byla věnována největší pozornost. Pozornost si zaslouží zejména pozoruhodná událost, ke které došlo v České republice kolem roku 2020 a která se vyhrocuje dodnes. Do určité doby výše přibližně datované se považovala orientace na prodloužení doby produktivního uplatnění člověka na profesních trzích za nejpřirozenější cestu zabezpečení trvalé udržitelnosti systému průběžného penzijního pojištění i zvýšení výkonnosti celého ekonomického systému. Pak se situace začala měnit a z odborných diskusí bylo toto téma vytlačeno nikoli odbornou argumentací, ale administrativními restrikcemi nejrůznějšího typu. Přitom právě v oblasti součinnosti vzdělávacích aktivit na různých úrovních, cílené zdravotní a lázeňské péče, firemní kultury by bylo možné dosáhnout výrazných ekonomických efektů a současně nastartovat ekonomické systémy, v nichž se vyplatí spolupracovat. Není to jediná oblast. Jako příklad další lze uvést výchovu a vzdělání k týmové práci, zejména na univerzitní úrovni vzdělávacího systému, organizovanou a koncepčně vedenou tak, aby produktem univerzit byly absolventské sítě vyúsťující v tvůrčí komplementární mezigenerační týmy, průběžně doplňované čerstvými absolventy a využívající nejnovější poznatky původního výzkumu realizovaného na univerzitách. Nepochybně vyvstává otázka, proč se vývoj akademické půdy neubírá tímto směrem, ale převládají spíše jevy, které svědčí o vývoji jdoucím směrem opačným.

c) Závěr:

Přestože doba a situace, v niž se nacházejí vědy zabývající se společností, je ne zcela příznivá pro teoretické bádání zabývající se komplexně nejtíživějšími problémy společnosti, zejména těmi problémy, které se týkají i oblasti badatelské práce, má smysl vyvíjet úsilí i v této oblasti. Vědy zabývající společností by neměly ztratit svůj kredit a "přehlížet" takový fenomén, jakým je například poziční investování. Tím spíše, že když na něj upozorňuje například i společenská satira (viz příloha), může to vést až k oslabení pozice těchto věd ve společnosti s dopadem na úroveň vzdělanosti a kultury. Z tohoto hlediska považujeme naše pojednání za podnět k diskusím, které přispějí k překonání některých nedostatků jak v teoretické oblasti, kterou se zabýváme, tak zejména v oblasti, ke které se vztahuje svými aplikacemi.

(Toto již byl poslední díl série)